proud tekoucí kondenzátorem
Moderátor: Moderátoři
Nepleť sem dělící kmitočet a RC článek, myslím, že je řeč o oddělovacím kondenzátoru na výstupu zesilovače.
- Přílohy
-
c0004.jpeg- (25.4 KiB) Staženo 105 x
No teˇto nedořešíme,musím odejít,ale vrátím se a se mnou přijde však víte.Jindra2 píše:Radix píše:Nepleť sem dělící kmitočet a RC článek, myslím, že je řeč o oddělovacím kondenzátoru na výstupu zesilovače.
No právě, co je asi na výstupu zesilovače. Podstatné je jenom maximální napětí kondenzátoru a jeho kapacita, aby se nízké kmitočty netlumily na C, proto ten výpočet.
Jindra
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
pajosek2 píše:Ale já jsem ten údaj nikde v katalozích nenašel.Aby to bylo jasnější,já to nyní na nic neptřebuju,ale zajímá mne to jako teorie,protože navím jak bych to případně řešil a je to zajíma vé téma. A navíc se to netýká jen konc.zesilovačů,proud teče i přes filtrační kondíky ve zdrojích.
Je sice fakt, že údaj o tom, co vydrží přívody, může být za určitých okolností důležitý, ale vezmi to z praktického hlediska:
zkratuješ vývody elektrolytu nabitého na provozní napětí a kondenzátor to přežil. Přitom zkratem tekl proud řádu jednotek až stovek ampér. Sice jen zlomek sekundy, ale vývod se neutavil.
Jestli ti jde o to, aby do reproduktoru prošly i hloubky, jsou počty jednoduché: impedanci reproduktoru můžeš na tak nízkých kmitočtech pokládat za odpor (oni výrobci, teda aspoň ti slušní, dělají také maximum pro to, aby se reproduktor tvářil stejně i na horním konci pásma, prostě potlačují indukčnost jeho vinutí závitem nakrátko). A kritický bod charakteristiky RC článku, kdy jím teče proud o 3dB menší, než maximální, je charakterizovaný vztahem tau=R.C [s; ohmy, farady]. Tau jako časová konstanta má k frekvenci vztah tau=1/(2*pí*f) [s; -, Hz]
Řekněme, že dolní mezní kmitočet volíš 20Hz, tomu odpovídá tau=8ms.
Čili pro čtyřohmový reproduktor potřebuješ C=tau/R=8ms/4ohmy=2mF=2000uF.
Pro osmiohmový reproduktor stačí pro stejný pokles na stejném kmitočtu kapacita poloviční.
Proudově to kondenzátor takové kapacity musí zvládnout, například pro efektivní výkon 36W to dělá 3A AC přes kondenzátor. A to zvládne takový kondík snad každý. Zkus takový výkon chvíli vydržet. Ono to vypadá, že to jde, ale je to tím, že tam ten proud neteče trvale, akustický signál je poněkud (a někdy poněkud dost) "řídký".
Takže, co se ohřeje, stihne se zase mezitím uchladit.
U kondíků pro výškové reproduktory bych z toho nedělal vědu už vůbec: výšky jsou v signálu zastoupené zlomkem výkonu středů a hloubek, proud bude nanejvýše 20% (ale častěji podstatně méně) z celkového proudu tekoucího ze zesilovače.
Tam, kde se očekává maximální účinnost filtrace a velký proud vůbec, je samozřejmě žádoucí použít kondíky s nízkým ESR - na tom sériovém odporu právě vzniká úbytek napětí, co topí.
Úplně obecně vzato, by se měl změřit ztrátový činitel (možná i ESR), zjistit ochlazovací plocha povrchu kondenzátoru, součinitel přestupu tepla a povolená teplota. Z toho pak teoreticky není problém proud spočíst pro danou teplotu okolí. ALE - jen teoreticky. Teplo se uvnitř neuvolňuje homogenním způsobem v celém objemu a tak může dojít o místnímu přehřátí.
Všeobecně se tento problém moc neřeší, a pokud je situace v tomto ohledu kritická, je třeba použít kvalitních značkových výrobků, kde jsou tyto parametry udány. Jako u všeho. Nebo konstruovat se zaručenou rezervou. Zrovna teď mám na stole letitý kondenzátor ze zdroje sálového počítače a na něm je napsáno Imaxeff = 17A.
Stejně nevěřím, že výrobce to při návrhu nějak přesně počítá. Snaží se dosáhnout co nejlepších parametrů a zkouškami určí, co si může do katalogových parametrů dovolit napsat. U levných čínských výrobků se to neřeší.
Všeobecně se tento problém moc neřeší, a pokud je situace v tomto ohledu kritická, je třeba použít kvalitních značkových výrobků, kde jsou tyto parametry udány. Jako u všeho. Nebo konstruovat se zaručenou rezervou. Zrovna teď mám na stole letitý kondenzátor ze zdroje sálového počítače a na něm je napsáno Imaxeff = 17A.
Stejně nevěřím, že výrobce to při návrhu nějak přesně počítá. Snaží se dosáhnout co nejlepších parametrů a zkouškami určí, co si může do katalogových parametrů dovolit napsat. U levných čínských výrobků se to neřeší.
TO HILL: Máš pravdu ve všem co jsi napsal,ale já jsem myslel kondíky všeobecně.Nemyslel jsem,že bych to nějak zvlášť řešíl u konc zesilovačů,dal jsem to jako příklad.Myslel jsem spíš situace,kde to není jednoznačné třeba při vysokých kmitočtech velkých výkonech.Tohle je otázka,kterou jsem položil mnoha odborníkům a nikdo nebyl schopen mi dát jednoznačnou odpověď.Jen mne zaráží,že proudová zatižitelnost kondenzátorů je dost nedostupný parametr,alespoň z mého pohledu.Do já myslím,že jsme probrali co jsme mohli,zajímavá debata,ne?
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
No, já si myslím, že u nějakých prdítek zesilovačů je to jedno ale u zesilovače s výkonem stovek watů až jednotek kilowatů, už by každý kondík nevyhověl. Nevyhoví ani každý kondík ve výhybkách ozvučovacích PA beden, kde jdou veliké výkony a na provedení vývodů u kondíků už je třeba brát zřetel. V podniku jsme měli kdysi magnetovací stroj na výrobu magnetů, kde se proudového impulzu dosáhlo výbojem baterie nabitých elektrolytů a kondíkům se velice často uvolnily vývody a musely se vyměnit. A ve vf technice záleží na ztrátovém úhlu, takže v nějakém vysílači o výkonu stovek kilowatů už může kondík pěkně svítit a hořet.
Netřep se mnou!
používám kondíky na 20kV, téměř zkratem s nich dostávám proudy (obdélník) okolo 700A a kupodivu nehřejou a ani nesvítí 
jak už jsem napsal, korektní výrobce by měl zaručit připojení na sinusovku natvrdo do max. udaného napětí, pak se ještě většinou udává frekvenční charakteristika (změna kapacity na frekvenci), problém nastavá s nekorektními výrobci (dnešní běžně prodávaný kondík) a pulsním proudem (obdélník).
jak už jsem napsal, korektní výrobce by měl zaručit připojení na sinusovku natvrdo do max. udaného napětí, pak se ještě většinou udává frekvenční charakteristika (změna kapacity na frekvenci), problém nastavá s nekorektními výrobci (dnešní běžně prodávaný kondík) a pulsním proudem (obdélník).
Myslim že Pajosek položil celkom rozumnú otázku. Hodnota medzneho prúdu kondenzátorom nie je neobmedzená, a u niektorých typov kondenzátorov sa riadne v katalógu uvádza. Napríklad u kompenzačných kondenzátorov je to celkom podstatný parameter. Dosahuje napriklad trvale 1,3 nasobok In a krátkodobo impulzne až 200 násobok In. (viď. napr. katalog. list: http://www.zez-silko.cz/PDFs/pfcnew.pdf ).