proud tekoucí kondenzátorem
Moderátor: Moderátoři
- Přílohy
-
c0004.jpeg- (25.4 KiB) Staženo 105 x
No teˇto nedořešíme,musím odejít,ale vrátím se a se mnou přijde však víte.Jindra2 píše:Radix píše:Nepleť sem dělící kmitočet a RC článek, myslím, že je řeč o oddělovacím kondenzátoru na výstupu zesilovače.
No právě, co je asi na výstupu zesilovače. Podstatné je jenom maximální napětí kondenzátoru a jeho kapacita, aby se nízké kmitočty netlumily na C, proto ten výpočet.
Jindra
Nemám zájem o korekci pravopisu.
pajosek2 píše:Ale já jsem ten údaj nikde v katalozích nenašel.Aby to bylo jasnější,já to nyní na nic neptřebuju,ale zajímá mne to jako teorie,protože navím jak bych to případně řešil a je to zajíma vé téma. A navíc se to netýká jen konc.zesilovačů,proud teče i přes filtrační kondíky ve zdrojích.
Je sice fakt, že údaj o tom, co vydrží přívody, může být za určitých okolností důležitý, ale vezmi to z praktického hlediska:
zkratuješ vývody elektrolytu nabitého na provozní napětí a kondenzátor to přežil. Přitom zkratem tekl proud řádu jednotek až stovek ampér. Sice jen zlomek sekundy, ale vývod se neutavil.
Jestli ti jde o to, aby do reproduktoru prošly i hloubky, jsou počty jednoduché: impedanci reproduktoru můžeš na tak nízkých kmitočtech pokládat za odpor (oni výrobci, teda aspoň ti slušní, dělají také maximum pro to, aby se reproduktor tvářil stejně i na horním konci pásma, prostě potlačují indukčnost jeho vinutí závitem nakrátko). A kritický bod charakteristiky RC článku, kdy jím teče proud o 3dB menší, než maximální, je charakterizovaný vztahem tau=R.C [s; ohmy, farady]. Tau jako časová konstanta má k frekvenci vztah tau=1/(2*pí*f) [s; -, Hz]
Řekněme, že dolní mezní kmitočet volíš 20Hz, tomu odpovídá tau=8ms.
Čili pro čtyřohmový reproduktor potřebuješ C=tau/R=8ms/4ohmy=2mF=2000uF.
Pro osmiohmový reproduktor stačí pro stejný pokles na stejném kmitočtu kapacita poloviční.
Proudově to kondenzátor takové kapacity musí zvládnout, například pro efektivní výkon 36W to dělá 3A AC přes kondenzátor. A to zvládne takový kondík snad každý. Zkus takový výkon chvíli vydržet. Ono to vypadá, že to jde, ale je to tím, že tam ten proud neteče trvale, akustický signál je poněkud (a někdy poněkud dost) "řídký".
Takže, co se ohřeje, stihne se zase mezitím uchladit.
U kondíků pro výškové reproduktory bych z toho nedělal vědu už vůbec: výšky jsou v signálu zastoupené zlomkem výkonu středů a hloubek, proud bude nanejvýše 20% (ale častěji podstatně méně) z celkového proudu tekoucího ze zesilovače.
Tam, kde se očekává maximální účinnost filtrace a velký proud vůbec, je samozřejmě žádoucí použít kondíky s nízkým ESR - na tom sériovém odporu právě vzniká úbytek napětí, co topí.
Všeobecně se tento problém moc neřeší, a pokud je situace v tomto ohledu kritická, je třeba použít kvalitních značkových výrobků, kde jsou tyto parametry udány. Jako u všeho. Nebo konstruovat se zaručenou rezervou. Zrovna teď mám na stole letitý kondenzátor ze zdroje sálového počítače a na něm je napsáno Imaxeff = 17A.
Stejně nevěřím, že výrobce to při návrhu nějak přesně počítá. Snaží se dosáhnout co nejlepších parametrů a zkouškami určí, co si může do katalogových parametrů dovolit napsat. U levných čínských výrobků se to neřeší.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
jak už jsem napsal, korektní výrobce by měl zaručit připojení na sinusovku natvrdo do max. udaného napětí, pak se ještě většinou udává frekvenční charakteristika (změna kapacity na frekvenci), problém nastavá s nekorektními výrobci (dnešní běžně prodávaný kondík) a pulsním proudem (obdélník).