Generátor trojúhelníku už funguje, ale má odchylku

[samponek]

Právěže naopak, AD826 zub nedělá a výměnou za LF412 se objeví zub.
U LF412 není žádný offset, ani při ukostření +IN. Odpory zůstaly stejný.
1k2 do invertujícího vstupu
47k ve zpětné vazbě + 470p
47k z neinvertujícího vstupu na zem

[Cust]

U LF412 se projeví pouze napěťový offset udaný v datasheetu. U ADčka s vysokým vstupním bias proudem se projeví ještě to, že tento proud prochází skrz zpětnovazební odpor. LF412 je JFET, takže ten bias proud je velmi malinkatý. proto jsem ti psal o FETu.
Co mám na stole a šlo by použít je OPA1642 nebo OPA1652 nebo OPA1655 nebo OPA2810.
Možná by vyhověla i TL072 (větší vstupní napěťový offset).
Nebo nějaký vysokonapěťový CMOS, třeba jsem v šupleti našel TLV9352 (možná už bude moc pomalý).

Poslední dva zmiňované jsou pomalejší, ale snad by to prošlo. Spočítej si sám.

[samponek]

Možná aby zmizel zub u LF412 pomohl menší kondík (220p) a odpor do -IN 2k5
? Nebo mu škodí ta 20ns hrana ?

[Cust]

Ten odpor je vcelku jedno jaký tam dáš - jen nesmí překročit proudové možnosti obou obvodů, které jsou okolo. Myslím, že obě hodnoty by měli být ok. Nejspíš u většího odporu to bude trošku mravnější, ale čím větší odpor, tím větší deformace obdélníku, který jde do vstupu, tedy větší chyba ve tvaru trojúhelníku. Pak taky záleží na OZ, jak si poradí s tím vrcholem trojúhelníku. Obecně se dá říct, že čím rychlejší OZ, tím by to mělo být lepší. Ale některé obvody můžou vykazovat v tom bodě podivné chování už jen kvůli tomu, jak jsou navrhnuté...
Nemám čas/chuť na detailní analýzu integrátoru, zkus si problematiku nastudovat, nastudovat datasheet daného obvodu a vyvodit důsledky. Ale jak jsem napsal, s rychlejším obvodem by mělo být chování mravnější. Jde o parametry jako šířka pásma pro velké signály (základní údaj je většinou pro desítky až stovky mV - ty máš jednotky V), slew rate a setling time. Setling time by měl být co možná nejmenší, zbytek co největší.

EDIT: Pokud chceš, aby integrátor reagoval na 20 ns hranu, tak musí být dost rychlý. V konečném důsledku jde o šířku pásma a poměry vstupních a zpětnovazebních kapacit. Od pasu bez výpočtů - zaměřil bych se na JFET operáky s šířkou pásma okolo 100 MHz a maximalizoval bych zpětnovazební odpor na nejvyšší možnou udržitelnou mez.

[samponek]

To co píšeš odpovídá tomu, když u LF412 snížím strmost vstupních hran, tak zub zmizí.

[ondraN]

To je teda objev To jsem ti tady psal už před tak pěti stranami tématu i s tím, že si myslím, že je na tuhle aplikaci integrátor s OZ nevhodný. No což, slepé uličky si zaslouží občasné prokopání.

[Cust]

Ondro, nastíníš nám, jak by jsi tvořil trojúhelník ty?

[samponek]

Vyzkoušel jsem AD8066AR, ale trojúhelník se mě nezdál dost špičatej, tak tam vrátil AD826ARZ.

AD8066AR míň šumí oproti AD826ARZ.

[masar]

Velmi pěkné. Kvalitní generátor a kvalitní osciloskop.

[samponek]

Je to nepoužitelný, průběh sice dobrej, ale integrátory s OZ šumí.
Musí být komplementární přepínané zdroje proudu.

[Cust]

Jako zdroj šumu tam vidím akorát napájení ±2 V.

[samponek]

To je ono, díky. Ledky tam nemůžou být v kombinaci s integrátory.
Nešlo by se zbavit šumu Ledek takto pomocí proudových zrcadel ?

Jinak na místě integrátorů se ukázaly jako nejlepší a zcela bez artefaktů čipy AD826ARZ Malaisia.

[Cust]

Vyhoď ty LEDky a dej tam nějaký nizkošumový integrovaný stabilizátor.

[samponek]

Odpojil jsem Ledky a integrátory. Nahradil je komplementárními zdroji proudu.
Prostřední tranzistor spíná zdroje proti sobě a spodní přetlačuje horní dvojnásobným proudem.
Nešumí to, ale výstup je v luftě a nemá to zpětnou vazbu.

Napadlo mě porovnávat výstup komparátorem proti středu a výstup komparátoru zavést přes převodník napěťových hladin do některého ze vstupů poslední děličky a tím provádět korekci střídy změnou šířky pulzu v každém cyklu - DC offset držet na nule v širokém rozsahu teplot, aby to nemohlo vandrovat.
Šlo by to ?

[Cust]

Schémata jsem nestudoval, ale zkus dodržovat pravidlo jedné změny, jinak nikdy nebudeš tušit, co vedlo k úspěchu.