opotřebení hlav B4

[Hill]

Štěrbina kónická není, ani být nemůže, kde bys tam dal kužel.
To by ta hlava vůbec dlouho nevydržela, i kdyby se ji povedlo rozehrát.

Pólové nástavce se brousí do roviny a vkládá se mezi ně bronzová fólie. U nové hlavy je ta tloušťka nástavců od plochy čela po rozšíření, asi 0,6 - 0,8 mm (bavíme se ještě o ANP935).
Příliš tenký pólový nástavec by jednak byl brzy opotřebený do nepoužitelna, jednak by došlo k vytlačování magnetických siločar už dál před a za štěrbinou, a to jak při záznamu, tak při snímání. To by vedlo ke zbytečným ztrátám na nejmenších vlnových délkách v záznamu.
Naopak příliš tlustý pólový nástavec (tedy s příliš "hlubokou" štěrbinou, čili širokým vloženým páskem) zase uzavírá převážnou část magnetického toku magnetickým obvodem hlavy, hlava má příliš malou účinnost v celém pásmu a potřebuje tedy při záznamu podstatně větší předmagnetizační i záznamový proud.
Postupným opotřebováním čela hlavy tedy sice roste účinnost, ale vždycky trpí výšky, i když štěrbina není ještě probroušená dovnitř. V takovém případě se dá stav zlepšit kontrolou a snížením předmagnetizačního proudu (a o něco méně i záznamového) tak, aby úbytek výšek nerušil, ale nepřehánět - při snímání těch výšek hlavně na posledních kilometrech před probroušením čela do rozšíření už je to znát i ve výškách. Toto překompenzovat snížením předmagnetizace by znamenalo, že záznam přehrávaný na stroji s dobrou hlavou bude mít "jedovaté výšky".
Opět jsem to hodně zjednodušil, lépe je to popsané v příloze.

[Kremik]

Ještě bych se rád vyjádřil k pověře, že o hrany vyjeté hlavy se může krčit pásek. Je to jen pověra, která se nevím proč pořád dokola opakuje. Stačí si někdy pořádně zblízka prohlédnout páskouvou dráhu při pohybu pásku. Tam najdete nedokonalostí!
Ono těch "vyjetých hlav" se tam nachází daleko víc, a obvykle jsou vyjeté pěkně pořádně - do hloubky několika milimetrů. Říká se jim vodítka pásku. Co je proti nim nějaká plytká hlavička...
Ty vodítka pásku dokážou pásek krčit (dělat podélné rýhy) mnohem snáz a mnohem ochotněji. Záleží na kterém místě jsou. Stačí malý kousek nečistoty a rýha přes celou cívku je na světě. To hlava, ani když se s ní hýbalo, neudělá. Pak jde taky o to, jak je to vodítko tvarované. Pokud přes něj pásek opisuje oblouk, vede ho mnohem přesněji, ale má větší tendenci udělat rýhu. A to s tím větší tendencí, čím více je toto vodítko vyjeté (nepochyblivě uložený váleček, který už není kulatý, ale v místě kde po něm přejíždí pásek je již zploštělý. Takový váleček už má v místě, kde na něj pásek najíždí, ostrou hranu. Pokud se jedná o vodítko tvořící jen dva výstupky, jako např. na hlavách kazetových magnetofonů, pásek se o ně u jedné strany opírá, mnohdy i více nebo méně ohýbá, ale rýhu to na něm nezanechá. A nakonec - rýha se ochotně dělá, především u kazet, v místě, kde opouští sevření přítlačné kladky o tónovou hřídel. A to i když jsou bezvadné. Příčinou je nerovinnost průchodu přes tónovou hřídel nebo i velký tah navíjecího trnu. Všechno toto udělá rýhy mnohem ochotněji než nějaká vyjetá hlava.

[adakar]

Reagovalo sa k hlave - a zmene po nastavení. Pokiaľ ide o vydreté plôšky inde, tieto je vhodné pri oprave zlikvidovať, napríklad u tých valčekov ich pootočením..

[Hill]

Přesně tak - stačí změnit o stupeň kolmost, o pár setin mm výšku, to se povede i tehdy, když tu hlavu vyndáš z držáku a dáš ji zpět.
Často stačí, že po letech je ztvrdlý povrch přítlačné kladky a tahá pásek stranou. Vždycky to odnese okrajová stopa pásku. Když to neuslyšíš hned, tak po opakovaných průchodech. Když ne horní, tak spodní, ta se projeví až po přehození cívek.
A u kazeťáků je častěji na vině vodicí vidlička nalepená na hlavě, než drážka, když pásek ujíždí stranou pod přítlačnou kladkou. O zbytek se postará vedení v kazetě.

[Lukas-Peca]

Podle čeho seřizujete pozici hlav po výměně? Originál měrné pásky se asi neseženou, člověk by si to nahrál na jiném magneťáku, ale jak pozná, že je opravdu dobře seřízený? Někde se uvádělo, že výška hlavy se má nastavit pohledem na štěrbinu, ale mně se to podle toho moc nedařilo, zvlášť u ANP935 a podobných hlav, kde ta štěrbina není pořádně vidět.

[Hill]

Obvykle nezbývá, než vytáhnout pásek nahraný před lety (když to bude dlouhohrající LP 35, tím líp, ale poslouží i nevytahaný double-play, čili 25 µm), o kterém vím, že byl nahraný s původním seřízením. Celá řada B4, pak B73, B100, 101 a řada B115 měly hodně úzkostlivě dodržované z výroby (ty modely mezi tím vykazovaly větší rozptyl nastavení, přesto stále hovoříme o použitelném záznamu), dá se poloha hlavy nastavit s vyhovující přesností.
Při nastavování výšky není třeba vidět štěrbinu, stačí, že kouká okraj pólového nástavce těsně přes hranu pásku.
Další metoda je mít pásek nahraný jen v jednom směru monofonně, tedy něčím, co má výrazné basy, ale na každé stopě v jiném rytmu. V opačném směru se snímá prázdná dolní stopa a výška hlavy se seřizuje na přibližně stejný přeslech z obou protiběžných stop.
Příklon a odklon hlavy vůči rovině pásku se musí pomocí předního a zadního stavěcího šroubku předem nastavit tak, aby čelo zařezávalo při průhledu kolem ostatních prvků dráhy, zejména tónového hřídele a čela mazací hlavy.
Pak se souhlasným pohybem všech tří stavěcích šroubků najde správná výška.
A teprve nakonec se bočním šroubkem seřídí kolmost na maximum výšek.

[TheLastUnicorn]

Lukas-peca: Ani tak pohledem na štěrbinu, jako pohledem na pólový nástavec. Okraj pólového nástavce by se měl krýt s okrajem pásku. Na přesné seřízení výškové polohy se používá pásek s mezistopým záznamem, který už běžně sehnat nelze. Pro nastavení kolmosti se používá pásek kolmostní, který lze nový koupit na ebay. Taky lze koupit pásky úrovňové s referenční úrovní vztažené k nějakému jmenovitému magnetickému toku a pásky pro kontrolu kmitočtové charakteristiky snímací cesty. Všechny tyto pásky samozřejmě již vyrábí lidé většinou doma na nějakém STUDER-u bez 100%-ní záruky, že byl tenhle stroj nastaven přesně podle laboratorních pásků. Z mých zkušeností jsou ty pásky ale OK a pro nastavení domácích strojů dostačující. Ono už dneska není třeba ty magneťáky až tak prožívat. Komu to slouží primárně pro přehrávání starších pásků s existujícími záznamy, ať hlavy nastaví tak, aby mu dobře hrály staré pásky. Kdo chce pouze nahrávat nové pásky, stačí mu obvykle z ebay úrovňový pásek, který lze použít i jako pásek kolmostní. Kdo chce vytěžit z tohoto záznamu maximum, musí si poshánět původní originální nastavovací pásky...což bude běh na dlouhou trať a bez toho to prostě perfektně nejde.

[elektrosvit]

Ten měřicí pásek má označení "MP9034" a občas se objeví na Aukru, např.1, 2. Akorát za dost peněz a těžko říct, v jakém stavu.

[BOBOBO]

S klidem se na mne zlobte , ale tyto debaty , jako s tím níže zesem a lampou já řadím do stejné kategorie jako hobby horsing . Jó ať existují , jen narozdíl od jiných věcí i zde zajínají pod i 1% zdejších přísedících . Je to ještě horší , jak ksichtokniha , kterou znám jen z vypravování .

[Hill]

V tom s tebou, Bořku, nesouhlasím: Bastlírna je tu právě od toho, aby i ti, koho zajímá starší technika, si mohli aspoň radou vypomoci.
Možná se ukáže, že máš pravdu, že tu opravdu jen ztrácíme čas s technikou, která zapadá v propadlišti dějin, a že na ní získané zkušenosti už nikdo nebude potřebovat.
Ale to si o gramofonech po nástupu CD taky myslel kdekdo. Jenže gramofony stále existují, nová šasi i přenosky jsou stále v prodeji, desky se řežou a lisují a jejich produkce už zase roky roste.
Mezitím ubylo těch, kdo tu techniku umí udržovat a opravovat, zůstalo to na nadšencích a hurá - rekrutují se koníčkáři, kteří, třeba i s naší pomocí, se znovu učí od základů, co generace před nimi už pomalu zapomněla.
Jak tu koukám, ještě pořád to někoho zajímá a byla by škoda, kdyby ho odradil zbytečný neúspěch kvůli drobnosti, o které dosud nevěděl, a nechápe, proč se nedohrabal k výsledku. Jednou se mu ta zkušenost může hodit i někde úplně jinde. A bude King, protože bude široko daleko jediný umět najít řešení.
Jak jsem psal nahoře: od toho tu jsme.
A pořád lepší, než vlákna zaprasená osobními útoky a kecy o ničem.

[BOBOBO]

Jo Jardo , dnes jsou (jsme) tito v lidské kategorii podivíni . Je to neužitečná osobní slabost . Mi jde jen o náhled , co jsou to zdejší hodnoty . Prostě to dám na váhu s tím , co hýbe naší realitou . Co je důležitější , daně nebo nahnutí hlavy ? Já jsem svou činnost v elektronice , již k 60ti letům , dal tím směrem , abych ji sobě a náhodně jiným opravil . Ani 100%ní zvládnutí takovéto probírané problematiky v podstatě nikomu ve skutečnosti v této společnosti na nynější úrovni nepomůže . Je to evidentní , že se abonenti bojí i jen číst o tom , o čem třeba já přemýšlím . A to jsou věci , které tvrdě vstupují do realit všech nás dnes .

[BOBOBO]

I Vergilius v originále ........

[adakar]

Zrejme tých meracích pások bolo viac druhov, ja mám úplne inú - na takom tom klasickom menšom kotúči - odstrižok by to byť nemal, keďže idú tie bežné druhy nastavení za sebou.. Je v takej tej plastovej krabici, návod myslím nie je, ale novú som ju do ruky nedostal.. Kto vie či by sa podľa originálnej nedalo vyrobiť niečo použiteľné.. Samozrejme vzhľadom na špecifikum záznamu nie skopírovaním.. Len pre zaujímavosť: na videá čo mám pásy, minimálne tri vyzerajú z rovnakej "dielne", no používal som iba jednu - za výsledky dosť ľudí ďakovalo (napr. o Sony uhnutom z výroby som tu kedysi písal) - tie ostatné boli každá inde - a všetko originály..

[Hill]

Samozřejmě, že se dá vyrobit servisní pásek. Už to pochopitelně nebude originál, ale při troše trpělivosti můžeš pořídit přinejmenším úrovňovou, kolmostní a kmitočtovou část.
Popis je v Hofhansově knize Údržba a opravy magnetofonů, část VII, kap. 42, od str. 139 - 142.
Zkusím to zkrátit na to nejsnadněji proveditelné, protože celostopý záznam asi nebudeš mít, na čem pořídit.

Prostě stroj, na kterém budeš tvořit ten servisní pásek, seřídíš podle měřicího pásku co nejpřesněji, tedy především výšku a kolmost hlav. U kolmosti hrozí u čtvrtstopého záznamu komplikace v tom, že azimuty štěrbin můžou mít nějakou vzájemnou odchylku. Jestli bude do 45° pootočení stavěcího šroubku, nastav ho mezi tyto polohy (pokud by vyjímečně šlo o stroj s celostopým stereofonním záznamem, tedy dvou stop na celou šířku pásku, můžeš to udělat při rozdílu pod 20°, při větším to už nemá smysl).
Jestli bude vzájemý rozdíl poloh větší, vyměň hlavu, nebo sežeň jiný magnetofon.
Přehraj kmitočtovou část měřicího pásku a zjisti a poznamenej si snímací charakteristiku.

Pak založíš pásek nejpoužívanějšího typu a seřídíš velikost předmagnetizačního proudu:
- zaznamenáš 1 kHz v úrovni 0 dB (měřič zkreslení asi nemáš, na osciloskopu rozeznáš v nejlepším případě 5 % a víc, tak se budeš muset spolehnout na indikátory) - tato část bude sloužit ke kontrole odstupu rušivých napětí a kontrole stupně odmazání
- a pak, aniž bys hnul s nastavením záznamové úrovně na magnetofonu:
- snížíš úroveň na vstupu magnetofonu o 20 dB (u kazeťáků raději o 26 dB) a zaznamenáš střídavě kmitočty 330 Hz a 8 kHz (pro vyšší rychlosti můžeš jít i do vyšších, například 1 kHz a 12 kHz) a zkontroluješ, zda jsou při snímání na výstupu úrovně obou kmitočtů stejné. Když je horní kmitočet slabší, uber předmagnetizačnímu proudu a záznam opakuj.
*při záznamu takto sníženou úrovní dávej bacha, aby se ti do záznamu nedostal brum a jiná rušivá napětí, to se pak blbě měří!
- zaznamenáš celou kmitočtovou řadu, taky v úrovni -20 dB, resp. -26 dB. Na indikátory záznamové úrovně přitom nekoukej, hlídej si jen úroveň na vstupu.
- přehraješ to a změříš tím jeho charakteristiku "přes pásek".
- podle odchylek od snímací charakteristiky naměřené z originál měřicího pásku pak budeš při příštím záznamu upravovat pro jednotlivé kmitočty úroveň na vstupu tak, aby přehrávaný záznam měl co nejpřesněji stejný průběh, jako z originál měřicího pásku. To ostatně můžeš znovu změřit a případně s upravenými úrovněmi jednotlivých kmitočtů doladit přesněji, ale, jestli jsi neudělal předtím chybu, nebude to třeba. A můžeš s tímto nastavením pořídit takových pásků víc (ačkoli těžko předpokládat, že takový pásek využiješ na tři čtyři stroje, natož na víc, aby se nějak rychle opotřebovaly; ano, poškodit je přitom můžeš, pak se druhý takový pásek hodí, ale to je tak všechno).
Tak dosáhneš toho, že kmitočtový průběh magnetického toku pásku se bude blížit normalizovanému*).
Jistě, pořád to nebude originál, ale aspoň v něčem poslouží dost dobře i za něj.

*) bez ohledu na to, jestli na kmitočtech pod 160 Hz má magnetofon potlačení hloubek při snímání nekomplementární ke zdůraznění při záznamu - to je častý jev, výrobci tak dostali zvlnění snímací charakteristiky opásáním při vyšších rychlostech do tolerančního pole - výše popsaným způsobem tak jako tak vznikne záznam s průběhem zkratového magnetického toku velmi se blížícím průběhu na měřicím pásku.