Bolometr

Zpráva

Hula · #1 Příspěvek od **Hula** » 17 čer 2008, 20:52

Dobrý den,
Setkal jste se někdo už s bolometrem? Je to součátka jejíž odpor je závislý na IR záření.Věděl by někdo kde tuto součátku sehnat? Popřípadě jiný způsob, jak přibližne na 10-20 cm měřit teplotu? stačilo by rozpoznání 20°C od 600°C, prostě rozpoznat pokojovou a mnohem vyšší teplotu plamene..

#2 Příspěvek od **EKKAR** » 17 čer 2008, 21:35

Bolometr je měřicí přístroj - ne samotné čidlo. Slouží s patřičným filtrem nebo čidlem s určitou spektrální citlivostí k dálkovému měření intenzity záření vycházejícího z nějakého předmětu. Takže pokud patřičně nakalibruješ fotodiodu citlivou k infračervenému záření a navíc k ní předřadíš určité filtry, propouštějící jen přesně vymezené oblasti IR spektra, dostaneš měřicí přístroj = BOLOMETR. Jeho použití je v podobě dálkových radiačních teploměrů - hutnictví, sklářství, požární ochrana (hledání teplejších míst = potenciálních ohnisek požáru) a také třeba bezkontaktních lékařských teploměrů - měření tělesné taploty na ušním bubínku, prostě v místech, kde je kontaktní metoda nepoužitelná ať už z důvodu znemožnění přenosu infekce, nebo prostě proto, že měřený materiál má tak vysokou teplotu, že kontaktní sonda by byla buď příliš drahá, nebo by se při kontaktu nenávratně poškodila.
Zkus vyhledávače, zadej "radiační infračervený teploměr" a podobná slovní spojení a uvidíš.

Radix · #3 Příspěvek od **Radix** » 17 čer 2008, 21:46

Bolometr:

#4 Příspěvek od **Cust** » 18 čer 2008, 11:21

a ještě něco z jiného zdroje:
(doc. Volf odpustí...)

Radix · #5 Příspěvek od **Radix** » 18 čer 2008, 11:35

Teplota asi nad 600 st. se dá měřit tzv. žároměrkami (Segerovy a Ortonovy). Jsou to keramické jehlánky, které při určené teplotě měknou.
Nejsnáze se teplota odhadne podle zabarvení rozžhaveného tělesa podle tabulky:

Crifodo · #6 Příspěvek od **Crifodo** » 19 čer 2008, 09:40

existence plamene se dá zjistit prostě opticky, možná na tomhle principu fungujou některá čidla zhasnutí plynového kotle?, nejsem topenář.

Jako slušná náhrada bolometru by se dala použít obyčejná žárovka na mn, tedy dvě (druhá pro kompenzaci teploty prostředí), která má na vlákno zapojen měřicí můstek. Vlákno při ozáření mění dost výrazně teplotu a dá se zatížit teplotou vyšší než polovodičové čidlo. Zkus si zapojit na ohmmetr žárovku 24V/0,1A a porovnat odpor žárovky ve stínu a na slunci. Když použiješ citlivý můstek s OZ, musíš rozlišit i pár stupňů.

Artaban001 · #7 Příspěvek od **Artaban001** » 19 čer 2008, 19:59

Čidla plamene bývají většinou buď ionizační (plamen je mírně vodivej), nebo u starých potvor je věčnej plamen hlídanej kovovým termočlánkem. Výstupní proud (2A) drží sepnutej elektromagnet plynovýho ventilu.

Jinak by mě zajímalo, jak funguje termokamera, kterou jsem viděl někde na veletrhu. Kam jsem najel myší, ukázala se okamžitá teplota s přesností na jednotky °C

#8 Příspěvek od **EKKAR** » 20 čer 2008, 09:35

Tomu se říká "telefotometrie" - CCD čip v kameře je citlivý i na infra, vyzařované jakýmkoliv teplým předmětem, takže se na kameru nasadí IR propustný filtr a IR spektrum se převede do "falešných barev". Celé se to zkalibruje a počítač pak vlastně jen podle "barvy", kterou "vidí" v daném místě obrázku a podle kalibrační barevné stupnice vybere údaj.
Podobně se zpracovává i letecká nebo dokonce satelitní fotogrammetrie i snímky z přistávacích aparatur na jiných nebeských tělesech - s pomocí buď úzkopásmových snímacích prvků, nebo širokospektrálními - ale s pásmem citlivosti ořezaným použitím předřadných filtrů. Celé spektrum barev z daného pásma propustnosti použitého filtru se de facto převede jen na jasový údaj - a po konverzi intenzity na falešné barvy lze poměrně jasně odlišit i malé rozdíly v jasu. Dá se tak nejen měřit teplota, ale filtrací, konverzí do falešných barev a s jejich pomocí "roztažením" úzkého pásma na barevné spektrum lze na dálkových snímcích (letecká nebo satelitní fotografie) rozlišit i detaily, které na obyčejném snímku splývají kvůli malému kontrastu mezi jimi a jejich bezprostředním okolím. Zpracovávají se tak i staré astronomické fotografie na skleněných deskách - s pomocí takové technologie byly například z fotografií z let 1910-11 získány údaje pro bližší navádění sond k Halleyově kometě v polovině 80. let minulého století...