panelová měřidla
Moderátor: Moderátoři
Bočník u ampérmetrů potřebujete jen pokud by měřený proud, protékající měřícím systémem, byl vyšší než systém potřebuje k plné výchylce. Proto záleží hlavně na tom, jaký je základní rozsah přístroje, tedy jaké parametry má otočná cívečka v přístroji. Některé přístroje můžou mít bočník integrován i v sobě, pak o něm třeba ani nemusíte vědět.
To je právě celej kvitko. Machruje, machruje a pak vyrobí tohle. Ručkové měřáky jsou vůbec jeho specialita. Tam plave obzvlášť.BOBOBO píše:Zase tomu nerozumím , pokud jde o kšeftaře s násobnými účty a neví co je na základním obrázku , tak je psychosalam , nebo jsou zde aprílové střelby .
Například mu není vůbec divné, že potenciálně "střídavý ampérmetr" z jeho prvního odkazu má ideálně lineární stupnici.
Jinak mám doma krabici shodných měřáků asi 60uA MP40 z Metry Blansko a opravdu to nejsou až tak perfektní přístroje, jak by se z nostalgických pohnutek mohlo zdát. Vybíral jsem 4 měřáky na zdroj a zjistil jsem , že každý kus je tak trochu originál, co se týče linearity průběhu a citlivosti. Citlivost se dá samozřejmě nastavit ale linearita už ne. Taky je rozdíl jestli se ručka blíží k stabilnímu stavu shora nebo sdola. Některé kousky jsou snad až za hranicí chyby 2,5%.
Co mi taky vadí, je to jen takový dojem, že čím modernější panelové (ale nejen panelové) ručkové přístroje od Metry, tím víc mechanicky ojebané. Kdysi byly ručky opravdu nožové(DHR), pod stupnicí i semtam zrcátko. Pozdější modely(MP80) už mají ručky jen plechové a takové humpolácké.
U skutečných měřicích přístrojů je rozdíl v provedení třeba mezi DU10/Avomet a PU120, PU500. DU10 má nožovou ručku a zrcátko, PU120 má skleněnou ručku a stupnice není ani do oblouku.
Dovolím si s Vámi nesouhlasit.
Stejně jako nebudete měřit průměr tenkého drátku reklamním svinovacím pětimetrem, jistě ani půdorys svého bytu nebudete měřit mikrometrem? Z toho vyplývá, že pro jakékoliv měření si musíte napřed ujasnit co a jakou veličinu chcete měřit, s jakou přesností a podle toho též zvolit vhodné měřidlo a metodu měření.
Jestliže byla část produkce panelových měřidel řady MP určena pro zabudování do rozvaděčů, rozvodnic, pracovních stolů, nebo jednoúčelových zařízení, nedivte se, že mají výrazné, tlusté, z dálky viditelné ručičky, nejsou podloženy zrcátky a mají třídu přesnosti třeba „jen“ 1,5 nebo až 2,5 (%).
Když se podíváte na finální výrobky bájné Tesly Brno,n.p., na čelních panelech se často skví panelová měřidla řady MP z Metry Blansko. Často s několika stupnicemi pod sebou, dokonce jsem viděl i stupnici podloženou zrcátkem. Ukazatelem bývá tenká , lehká a pružná skleněná kapilára. Není tedy pravdou, že přístroje této typové řady byly v Metře Blansko „ojebané".
Naopak, za „ojebávání" považuji nevhodnou aplikaci levných jednoúčelových panelových přístrojů, konstruovaných jako informativní pracovní měřidla, nebo indikátory provozních stavů, do finálních, byť třeba jen amatérských konstrukcí a výrobků, u kterých je též požadováno měření, s nároky na přesnost, přesahujícími konstrukční parametry použitého panelového měřícího přístroje!
Vaše porovnávání provedení multimetrů řady DU a PU, poněkud kulhá. Zatím co řada DU se vyráběla již někdy v 50-tých/60-tých letech a její přístroje bývaly pro svou přesnost často používány v laboratořích, řada PU je zhruba o 10 let mladší a byla určena zejména do provozu technikům, mechanikům, údržbářům, motoristům apod. Tomu též odpovídalo celkové provedení přístrojů. Nejen rozdíly v dizajnu stupnice, ale též v uložení měřícího systému (otočné cívečky), dosahované přesnosti měření, vlastní spotřebě atd.
Nedávno jsem si znovu opatřil můstek RLC10 z krásného lesklého černého bakelitu a se skleněnými kryty měřidel a ten mě v tom pocitu utvrdil. V porovnání s RCL10, DU10 jsou novější přístroje jako PU120, PU500 prostě chudinky. Ale asi je to tím, že ty staré bakelitové už se přehouply do kategorie veteránů a vzbuzují obdiv asi jako dnes parní lokomotiva. Přitom v době parních lokomotiv se na ně spíš nadávalo (a právem).
EDIT: Na parní lokomotivy se nadávalo.
PavelFF píše:ty staré bakelitové už se přehouply do kategorie veteránů a vzbuzují obdiv asi jako dnes parní lokomotiva. Přitom v době parních lokomotiv se na ně spíš nadávalo (a právem).
Nemyslím, že se na ně nadávalo, jednak nic lepšího nebylo, digitální systémy na digitronech v 40.-50. letech byly utopií a v 60. letech byly u nás nereálné a na Západě byly výstřelkem, jednak cena svou výší vzbuzovala respekt.
Přesné analogové měřáky vyžadovaly k odečtu na víc desetinných míst zkušenou kvalifikovanou obsluhu, zatímco digitální multimetr přečte i zacvičená opice a nemusí si lámat hlavu s řády, rozsahy atd. Asi jako počítání na logaritmickém pravítku vs. kalkulačka. Finální výrobek je přesnější a čím dál menší počet čím dál víc kvalifikovaných tvůrců ho navrhne a vyrobí pro rostoucí počet stěží gramotných uživatelů.
- Přílohy
-
veterán.jpg- (103.04 KiB) Staženo 154 x
Pracovní poloha klasického "ručičkového" panelového měřícího přístroje pří měření, je stanovena výrobcem. Bývá uvedena v návodu i značkou dole na stupnici. Samozřejmě, že její nedodržení může mít vliv na vyvážení měřícího systému a tím i na přesnost měření. Je snad samozřejmé, že při práci s měřidly, je nutno vyvarovat se přetěžování měřícího ústrojí a z toho plynoucího možného poškození, ať již mechanickými rázy, vibracemi, nebo třeba nadproudem. Tuto otázku jsem ve svých předchozích příspěvcích v tomto vlákně snad ani neřešil, protože předpokládám, že to všichni zúčastnění moc dobře znají.
Někdy to asi není závada, někdy je to vlastnost.FERYACT píše:Otkundes:Pokud na měřícím přístroji zjistíš, že(ručička) zaujímá jinou polohu když se blíží ke stabilnímu stavu shora nebo zdola jde zřejmě o vadná ložiska/náraz/
Mám několik stejných měřidel MP40 označených "otřesuvzdorný" a ty to dělají všechny. Rozdíl je už tak velký, že to je poznat i na tak maličkém měřidle jako MP40. Má to logiku, protože otřesuvzdorný měřák má ložiska s větším třením. No dejme tomu, že jsou všechny vadné.
Ale nedávno jsem někde viděl fotku kalibrační tabulky k ručkovému měřidlu Dneska se to nenosí ale dřív se k přesnějším laboratorním měřidlům dodávala kalibrační křivka/tabulka. No a tam byla kolonka k vyplnění jak pro přiblížení ručky na měřenou hodnotu sdola tak i pro přiblížení shora. Čili jev existuje i u dobrého měřidla. Je to samozřejmě věc míry.