Výchylka ukazatele u magnetoelektrického systému je přímo úměrná průtoku stejnosměrného proudu (lineární). Jestli u nějaké aplikace stačí nižší třída přesnosti, ukazatel nemusí být nožového typu, ani nemusí být podložen zrcátkem, pro vyloučení paralaxní chyby při odečtu údaje ze stupnice. Na fotkách je přístroj třídy přesnosti 2,5 (%), což bývá celkem vyhovující přesnost třeba u nějakého napájecího zdroje, nabíječky, nebo u přenosných servisních voltampérmetrů (třeba do auta), a pod.
Bočník u ampérmetrů potřebujete jen pokud by měřený proud, protékající měřícím systémem, byl vyšší než systém potřebuje k plné výchylce. Proto záleží hlavně na tom, jaký je základní rozsah přístroje, tedy jaké parametry má otočná cívečka v přístroji. Některé přístroje můžou mít bočník integrován i v sobě, pak o něm třeba ani nemusíte vědět.
panelová měřidla
Moderátor: Moderátoři
To je právě celej kvitko. Machruje, machruje a pak vyrobí tohle. Ručkové měřáky jsou vůbec jeho specialita. Tam plave obzvlášť.BOBOBO píše:Zase tomu nerozumím , pokud jde o kšeftaře s násobnými účty a neví co je na základním obrázku , tak je psychosalam , nebo jsou zde aprílové střelby .
Například mu není vůbec divné, že potenciálně "střídavý ampérmetr" z jeho prvního odkazu má ideálně lineární stupnici.
Jinak mám doma krabici shodných měřáků asi 60uA MP40 z Metry Blansko a opravdu to nejsou až tak perfektní přístroje, jak by se z nostalgických pohnutek mohlo zdát. Vybíral jsem 4 měřáky na zdroj a zjistil jsem , že každý kus je tak trochu originál, co se týče linearity průběhu a citlivosti. Citlivost se dá samozřejmě nastavit ale linearita už ne. Taky je rozdíl jestli se ručka blíží k stabilnímu stavu shora nebo sdola. Některé kousky jsou snad až za hranicí chyby 2,5%.
Co mi taky vadí, je to jen takový dojem, že čím modernější panelové (ale nejen panelové) ručkové přístroje od Metry, tím víc mechanicky ojebané. Kdysi byly ručky opravdu nožové(DHR), pod stupnicí i semtam zrcátko. Pozdější modely(MP80) už mají ručky jen plechové a takové humpolácké.
U skutečných měřicích přístrojů je rozdíl v provedení třeba mezi DU10/Avomet a PU120, PU500. DU10 má nožovou ručku a zrcátko, PU120 má skleněnou ručku a stupnice není ani do oblouku.
Pro PavelFF
Dovolím si s Vámi nesouhlasit.
Stejně jako nebudete měřit průměr tenkého drátku reklamním svinovacím pětimetrem, jistě ani půdorys svého bytu nebudete měřit mikrometrem? Z toho vyplývá, že pro jakékoliv měření si musíte napřed ujasnit co a jakou veličinu chcete měřit, s jakou přesností a podle toho též zvolit vhodné měřidlo a metodu měření.
Jestliže byla část produkce panelových měřidel řady MP určena pro zabudování do rozvaděčů, rozvodnic, pracovních stolů, nebo jednoúčelových zařízení, nedivte se, že mají výrazné, tlusté, z dálky viditelné ručičky, nejsou podloženy zrcátky a mají třídu přesnosti třeba „jen“ 1,5 nebo až 2,5 (%).
Když se podíváte na finální výrobky bájné Tesly Brno,n.p., na čelních panelech se často skví panelová měřidla řady MP z Metry Blansko. Často s několika stupnicemi pod sebou, dokonce jsem viděl i stupnici podloženou zrcátkem. Ukazatelem bývá tenká , lehká a pružná skleněná kapilára. Není tedy pravdou, že přístroje této typové řady byly v Metře Blansko „ojebané".
Naopak, za „ojebávání" považuji nevhodnou aplikaci levných jednoúčelových panelových přístrojů, konstruovaných jako informativní pracovní měřidla, nebo indikátory provozních stavů, do finálních, byť třeba jen amatérských konstrukcí a výrobků, u kterých je též požadováno měření, s nároky na přesnost, přesahujícími konstrukční parametry použitého panelového měřícího přístroje!
Vaše porovnávání provedení multimetrů řady DU a PU, poněkud kulhá. Zatím co řada DU se vyráběla již někdy v 50-tých/60-tých letech a její přístroje bývaly pro svou přesnost často používány v laboratořích, řada PU je zhruba o 10 let mladší a byla určena zejména do provozu technikům, mechanikům, údržbářům, motoristům apod. Tomu též odpovídalo celkové provedení přístrojů. Nejen rozdíly v dizajnu stupnice, ale též v uložení měřícího systému (otočné cívečky), dosahované přesnosti měření, vlastní spotřebě atd.
Dovolím si s Vámi nesouhlasit.
Stejně jako nebudete měřit průměr tenkého drátku reklamním svinovacím pětimetrem, jistě ani půdorys svého bytu nebudete měřit mikrometrem? Z toho vyplývá, že pro jakékoliv měření si musíte napřed ujasnit co a jakou veličinu chcete měřit, s jakou přesností a podle toho též zvolit vhodné měřidlo a metodu měření.
Jestliže byla část produkce panelových měřidel řady MP určena pro zabudování do rozvaděčů, rozvodnic, pracovních stolů, nebo jednoúčelových zařízení, nedivte se, že mají výrazné, tlusté, z dálky viditelné ručičky, nejsou podloženy zrcátky a mají třídu přesnosti třeba „jen“ 1,5 nebo až 2,5 (%).
Když se podíváte na finální výrobky bájné Tesly Brno,n.p., na čelních panelech se často skví panelová měřidla řady MP z Metry Blansko. Často s několika stupnicemi pod sebou, dokonce jsem viděl i stupnici podloženou zrcátkem. Ukazatelem bývá tenká , lehká a pružná skleněná kapilára. Není tedy pravdou, že přístroje této typové řady byly v Metře Blansko „ojebané".
Naopak, za „ojebávání" považuji nevhodnou aplikaci levných jednoúčelových panelových přístrojů, konstruovaných jako informativní pracovní měřidla, nebo indikátory provozních stavů, do finálních, byť třeba jen amatérských konstrukcí a výrobků, u kterých je též požadováno měření, s nároky na přesnost, přesahujícími konstrukční parametry použitého panelového měřícího přístroje!
Vaše porovnávání provedení multimetrů řady DU a PU, poněkud kulhá. Zatím co řada DU se vyráběla již někdy v 50-tých/60-tých letech a její přístroje bývaly pro svou přesnost často používány v laboratořích, řada PU je zhruba o 10 let mladší a byla určena zejména do provozu technikům, mechanikům, údržbářům, motoristům apod. Tomu též odpovídalo celkové provedení přístrojů. Nejen rozdíly v dizajnu stupnice, ale též v uložení měřícího systému (otočné cívečky), dosahované přesnosti měření, vlastní spotřebě atd.
Když to tak po vás čtu - jasně že máte ve všem pravdu. Nechal jsem se unést pocitem, že už nic není co bejvávalo.
Nedávno jsem si znovu opatřil můstek RLC10 z krásného lesklého černého bakelitu a se skleněnými kryty měřidel a ten mě v tom pocitu utvrdil. V porovnání s RCL10, DU10 jsou novější přístroje jako PU120, PU500 prostě chudinky. Ale asi je to tím, že ty staré bakelitové už se přehouply do kategorie veteránů a vzbuzují obdiv asi jako dnes parní lokomotiva. Přitom v době parních lokomotiv se na ně spíš nadávalo (a právem).
EDIT: Na parní lokomotivy se nadávalo.
Nedávno jsem si znovu opatřil můstek RLC10 z krásného lesklého černého bakelitu a se skleněnými kryty měřidel a ten mě v tom pocitu utvrdil. V porovnání s RCL10, DU10 jsou novější přístroje jako PU120, PU500 prostě chudinky. Ale asi je to tím, že ty staré bakelitové už se přehouply do kategorie veteránů a vzbuzují obdiv asi jako dnes parní lokomotiva. Přitom v době parních lokomotiv se na ně spíš nadávalo (a právem).
EDIT: Na parní lokomotivy se nadávalo.
Naposledy upravil(a) PavelFF dne 24 črc 2012, 21:24, celkem upraveno 1 x.
PavelFF píše:ty staré bakelitové už se přehouply do kategorie veteránů a vzbuzují obdiv asi jako dnes parní lokomotiva. Přitom v době parních lokomotiv se na ně spíš nadávalo (a právem).
Nemyslím, že se na ně nadávalo, jednak nic lepšího nebylo, digitální systémy na digitronech v 40.-50. letech byly utopií a v 60. letech byly u nás nereálné a na Západě byly výstřelkem, jednak cena svou výší vzbuzovala respekt.
Přesné analogové měřáky vyžadovaly k odečtu na víc desetinných míst zkušenou kvalifikovanou obsluhu, zatímco digitální multimetr přečte i zacvičená opice a nemusí si lámat hlavu s řády, rozsahy atd. Asi jako počítání na logaritmickém pravítku vs. kalkulačka. Finální výrobek je přesnější a čím dál menší počet čím dál víc kvalifikovaných tvůrců ho navrhne a vyrobí pro rostoucí počet stěží gramotných uživatelů.
- Přílohy
-
veterán.jpg- (103.04 KiB) Staženo 154 x
Pro FERYACT
Pracovní poloha klasického "ručičkového" panelového měřícího přístroje pří měření, je stanovena výrobcem. Bývá uvedena v návodu i značkou dole na stupnici. Samozřejmě, že její nedodržení může mít vliv na vyvážení měřícího systému a tím i na přesnost měření. Je snad samozřejmé, že při práci s měřidly, je nutno vyvarovat se přetěžování měřícího ústrojí a z toho plynoucího možného poškození, ať již mechanickými rázy, vibracemi, nebo třeba nadproudem. Tuto otázku jsem ve svých předchozích příspěvcích v tomto vlákně snad ani neřešil, protože předpokládám, že to všichni zúčastnění moc dobře znají.
Pracovní poloha klasického "ručičkového" panelového měřícího přístroje pří měření, je stanovena výrobcem. Bývá uvedena v návodu i značkou dole na stupnici. Samozřejmě, že její nedodržení může mít vliv na vyvážení měřícího systému a tím i na přesnost měření. Je snad samozřejmé, že při práci s měřidly, je nutno vyvarovat se přetěžování měřícího ústrojí a z toho plynoucího možného poškození, ať již mechanickými rázy, vibracemi, nebo třeba nadproudem. Tuto otázku jsem ve svých předchozích příspěvcích v tomto vlákně snad ani neřešil, protože předpokládám, že to všichni zúčastnění moc dobře znají.
Někdy to asi není závada, někdy je to vlastnost.FERYACT píše:Otkundes:Pokud na měřícím přístroji zjistíš, že(ručička) zaujímá jinou polohu když se blíží ke stabilnímu stavu shora nebo zdola jde zřejmě o vadná ložiska/náraz/
Mám několik stejných měřidel MP40 označených "otřesuvzdorný" a ty to dělají všechny. Rozdíl je už tak velký, že to je poznat i na tak maličkém měřidle jako MP40. Má to logiku, protože otřesuvzdorný měřák má ložiska s větším třením. No dejme tomu, že jsou všechny vadné.
Ale nedávno jsem někde viděl fotku kalibrační tabulky k ručkovému měřidlu Dneska se to nenosí ale dřív se k přesnějším laboratorním měřidlům dodávala kalibrační křivka/tabulka. No a tam byla kolonka k vyplnění jak pro přiblížení ručky na měřenou hodnotu sdola tak i pro přiblížení shora. Čili jev existuje i u dobrého měřidla. Je to samozřejmě věc míry.