Čtyř pásmové reprobedny.
Moderátor: Moderátoři
Samozřejmě že poslechová místnost je důležitá. Když budeš poslouchat v nějakém moderním holobytu s plovoucí podlahou a holými zdmi bez ničeho a s minimem nábytku a nejlépe ještě skleněným stolkem tak je jasné že to bude hrát jak moje zadnice po zelí. Ale to je extrém a takové věci tu snad nemusíme řešit. Řešíme bedny a je zcela jasné že dobrá konstrukce poskytne i v průměrných podmínkách podstatně kvalitnější hudební požitek. Zajímalo by mě kolik z vás mělo možnost si třeba porovnat tu samou soustavu s původní originální výhybkou z dob minulých a s novou navrženou moderní metodikou? Já jsem takové soustavy slyšel a ne jednou. To co psal Pikofarad to jen potvrzuje.
ZdenekHQ píše:Tak tu proceduru prosím popiš - t.j. jak má běžný bastlíř s mikrofonem od Hamy za stovku a s PC s 16-bit SoundBlasterem v běžné "neakustické" místnosti přeměřit bednu.
Návody na stavbu bedýnek . . .
http://www.diyaudioandvideo.com/Tutorial/SpeakerBox/
návrhy výhybek . . .
http://www.diyaudioandvideo.com/Tutorial/Crossover/
jak testovat bedýnky a reproduktory . . .
http://www.diyaudioandvideo.com/Tutoria ... erTesting/
jak si udělat měřící mikrofon pro testování . . .
http://www.diyaudioandvideo.com/Tutorial/Microphone/
zajímavé jsou i různé kalkulátory . . .
Bohužel nevím o ničem kde by byly všechny potřebné informace (korektní) na jednom místě jak na stříbrném podnose. Je třeba tomu věnovat čas a vyzobávat. Celkem dost se toho dá najít na Audiowebu (odkaz jsem uvedl) a dále na odkazovaných serverech. Pro začátek se s tím dá nějak pracovat. Ale možná mám někde uložený pracovní postup pro LspCAD - záznam z nějaké diskuse před lety.
Co je ale hlavní a nosnou myšlenkou je přejít od práce s předpoklady (zde předvedený zastaralý postup) k práci s reálně naměřenými daty (co se týče charakteristik) při návrhu výhybek a vykašlání se na kalkulátory při návrhu ozvučnic a opět použít simulace. V případě seriozních výrobců s malým rozptylem parametrů u jejich výrobků lze použít i výrobcem udávané TS parametry, u reproduktorů s větším rozptylem je lépe si to samostatně změřit (například zrovna u Tesly lítají ty parametry ode zdi ke zdi, zvláště u některých typů). Není na tom nic složitého. Vybavení také není nijak složité ani drahé.
Co je ale hlavní a nosnou myšlenkou je přejít od práce s předpoklady (zde předvedený zastaralý postup) k práci s reálně naměřenými daty (co se týče charakteristik) při návrhu výhybek a vykašlání se na kalkulátory při návrhu ozvučnic a opět použít simulace. V případě seriozních výrobců s malým rozptylem parametrů u jejich výrobků lze použít i výrobcem udávané TS parametry, u reproduktorů s větším rozptylem je lépe si to samostatně změřit (například zrovna u Tesly lítají ty parametry ode zdi ke zdi, zvláště u některých typů). Není na tom nic složitého. Vybavení také není nijak složité ani drahé.
Artu používám, to je OK.
Rozlišoval bych měření mikrofonem jako konstrukčním celkem a mikrofonní kapslí. Mikrofony jako celky mívají často dost divokou cháru, ale některé kapsle na tom nejsou vůbec špatně i v ceně pár desítek korun. Jde spíše o jejich vhodné uchycení protože ten je zdrojem různých difrakcí. Je tedy jasné že nějaký plasťáček určený k provozu na Skype se bude chovat jinak než když tu samou kapsli vezmu a namontuju jí do dlouhé tenké trubky se zkoseným koncem a celé to umístím na jednoduchý trubkový stojan. Dá se to s minimálními náklady ubastlit z toho co se najde v OBI nebo jiném podobném obchodě. Je to dokonce lepší než továrně vyráběné stojany protože ty mají více difrakcí. V jednoduchosti je síla. Check má na stránkách třeba nějaké fotky.
Co je však hlavní je mít k mikrofonu kalibrační charakteristiku. je mi jasné že ne každý má možnost profi kalibrace, ale pokud člověk není šťoura tak na takové to domácí bastlení stačí kalibrovat i proti jinému již kalibrovanému mikrofonu, který byl kalibrován samostatně (tj. nepřevzal kalibraci odjinud stejným způsobem). Oproti drahým profi mikrofonům nejsou výsledky špatné, rozhodně daleko menší než by odpovídalo cenovému rozdílu. Také takový mikrofon mám a dle kalibrace si nevede vůbec špatně (omezuje mě spíše místnost, ve stísněném podkroví se nedá nastavit dostatečně velké časové okno, ale to budu mít příští rok už pořešené). Takovýto mikrofon umožňuje bezproblémové odladění všech aspektů reproduktorové soustavy. Pokud to konstruktér umí.
Nicméně i bez zvláštní výbavy s mikrofonem Hama za dvacku lze provádět některá omezená, ale přesto užitečná měření. Například jím lze i bez kalibrace alespoň správně a přesně nafázovat reproduktory ve dvoupásmových soustavách protože i nedobré mikrofony mají jsou v okolí obvyklého dělícího kmitočtu většinou dost rovné aby se podařilo správně změřit SPL i fázi a následně to v simulaci sladit. Na zbytek pak sice není spoleh, ale je to pořád o dost lepší než to dělat postaru od oka.
Rozlišoval bych měření mikrofonem jako konstrukčním celkem a mikrofonní kapslí. Mikrofony jako celky mívají často dost divokou cháru, ale některé kapsle na tom nejsou vůbec špatně i v ceně pár desítek korun. Jde spíše o jejich vhodné uchycení protože ten je zdrojem různých difrakcí. Je tedy jasné že nějaký plasťáček určený k provozu na Skype se bude chovat jinak než když tu samou kapsli vezmu a namontuju jí do dlouhé tenké trubky se zkoseným koncem a celé to umístím na jednoduchý trubkový stojan. Dá se to s minimálními náklady ubastlit z toho co se najde v OBI nebo jiném podobném obchodě. Je to dokonce lepší než továrně vyráběné stojany protože ty mají více difrakcí. V jednoduchosti je síla. Check má na stránkách třeba nějaké fotky.
Co je však hlavní je mít k mikrofonu kalibrační charakteristiku. je mi jasné že ne každý má možnost profi kalibrace, ale pokud člověk není šťoura tak na takové to domácí bastlení stačí kalibrovat i proti jinému již kalibrovanému mikrofonu, který byl kalibrován samostatně (tj. nepřevzal kalibraci odjinud stejným způsobem). Oproti drahým profi mikrofonům nejsou výsledky špatné, rozhodně daleko menší než by odpovídalo cenovému rozdílu. Také takový mikrofon mám a dle kalibrace si nevede vůbec špatně (omezuje mě spíše místnost, ve stísněném podkroví se nedá nastavit dostatečně velké časové okno, ale to budu mít příští rok už pořešené). Takovýto mikrofon umožňuje bezproblémové odladění všech aspektů reproduktorové soustavy. Pokud to konstruktér umí.
Nicméně i bez zvláštní výbavy s mikrofonem Hama za dvacku lze provádět některá omezená, ale přesto užitečná měření. Například jím lze i bez kalibrace alespoň správně a přesně nafázovat reproduktory ve dvoupásmových soustavách protože i nedobré mikrofony mají jsou v okolí obvyklého dělícího kmitočtu většinou dost rovné aby se podařilo správně změřit SPL i fázi a následně to v simulaci sladit. Na zbytek pak sice není spoleh, ale je to pořád o dost lepší než to dělat postaru od oka.
Zajímavé, jak se s časem mění názory třeba na dělící kmitočty. Před lety jsem si pořídil Pioneer HPM 60, v té době ('82) se u nás dalo běžně těžko sehnat něco lepšího. Mají 4 pásma, BR a dělící kmitočty 2 kHz, 4 kHz a 12 kHz. Za ta léta jsem si na ně tak zvykl, že dnešní bedny mi už nějak "nehrají". Otázka je, jak mi dnes "hrají" uši. 
To je právě dané myšlenkou, kterou konstruktér sledoval. My se dnes už můžeme jen domnívat jak asi myslel, nicméně přesto si dovolím můj odhad. Tipuju že sledoval dvě myšlenky. Jedna myšlenka byla že neměl k dispozici reproduktory, které by se daly dělit nízko bez zvýšeného zkreslení a následnou horší směrovku doháněl zvýšeným počtem pádem. Druhou myšlenku kterou sledoval byla pravděpodobně nestrkat do středové oblasti, kde je lidské ucho nejcitlivější, více dělících frekvencí protože tehdy to ještě neměl bez PC jak pořádně sladit hlavně po fázové stránce. Proto je basák dělený tak vysoko. Dneska už to umíme tak není třeba dělat kompromisy tohoto druhu.
Mimochodem jak si to k nám tehdy dostal? Nebo to měli v Tuzexu?
Mimochodem jak si to k nám tehdy dostal? Nebo to měli v Tuzexu?
.Bony byly oficiálně asi za 1,17 Kč, ale pro řadového člověka na ulici (a pokoutně, neb se prodávat nesměly) od veksláků standardně za 5 Kčs. Později veksláci přitvrdili a chtěli i 6,50. Když si vezmete, že tehdejší plat technika byl v roce 1982 tak kolem 2500 Kč, lepší platy byly do 4000 Kč, to je jako byste dal dneska za bednu 50 tisíc.
Naposledy upravil(a) mtajovsky dne 05 bře 2013, 17:02, celkem upraveno 1 x.