Umělá zátěž 4R a 8R

[Bernard]

. . .
má to 8Ω/2600W, nebo 2x 4Ω/1300W, ...

Ty výkony to mělo v nějaké šamotové tvárnici. Na tom prkýnku bys to tak neměl žhavit.

[rnbw]

Ma to zabudovanu indukaciu pretazenia - cuchovu (najprv zacne smrdiet) aj vizualnu (drevo zacne menit farbu)

[ok1hga]

1KW do 8Ω bez problémů po cca 10 minutách teplota asi 200°C, změřeno termočlánkem u multimetru.
po těch 10ti minutách se už teplota nezvyšovala . . .

[TAKJAN]

Používám odporník z jakési lokomotivy (určitě DC). Odporový drát na nosiči cca 8x20 cm. Vydrží hodně moc, výhoda-skoro se neláme. Pochopitelně od kluků z depa. Dnes už ale nevím, zda se to používá.

[elektron]

Zátěž mám vyrobenou z tělesa pro bojlery Dražice. Serioparalelní zapojení, spojeno keramickými čokoládami. Funguje bez problémů. http://www.elny.cz/topne-teleso-2000-w- ... r/d-71271/

[Guvis]

Když to ta indukčnost tak málo ovlivní, tak proč se tedy dělají speciální neindukční odpory pro měření koncových zesilovačů?
Nechci se teď nějak dohadovat. Nejradši bych změřil nějaký drátový odpor a odychlku na 20kHz spočítal. Ale proto jsem hledal jiné řešení, jak klasický drátový odpor, protože jsem našel i tyto non inductive resistor. Ale ty jsou celkem drahý.
Jinak ty topný tělesa a podobný zátěže mají celkem velkou změnu rezistivity v závyslosti na teplotě, ne?

[EKKAR]

To záleží na materiálu - pokud jsou z konstantanu, tak se skoro nemění.
Ale je jiná možnost jak vyřešit zátěž - na velkej chladič, klidně i ofukovanej větrákem, namontovat výkonovej MOS-FET a na něm "mařit výkon".
Jinak i já jsem používal "baterii" malovýkonovejch odporů naletovanou paralelně mezi nosný prvky z kuprextitu - ke zvýšení rozptylovanýho výkonu jsem to ofukoval větrákem. Pro 4Ω zátěž to bylo 250ks metalizovanejch 0,6W odporů 1kΩ zapojenejch paralelně. Naprosto v pohodě to "utáhlo" 100W. Pro 8Ω se jednoduše zapojily 2 takový jednotky do série....
Při ceně 1Kč za odpor na maloprodejně se to zdá drahý, ale když se koupí mnohakusová série, dá se podle prodejce dosáhnout na slevu až někam na 20-30 halířů za kus - a tam už je cena zajímavá...

[PavelFF]

...Ale je jiná možnost jak vyřešit zátěž - na velkej chladič, klidně i ofukovanej větrákem, namontovat výkonovej MOS-FET a na něm "mařit výkon"....

Pro měření nf zesilovačů to nebude úplně ono.

Dneska bych to asi řešil pomocí SMD odporů 2512 na 1W (pokud nejsou ještě výkonnější). Koupil bych nějaké laciné hodnoty a potřebný odpor a výkon nějak sérioparalelně složil. Obrazec meandru by měl mít za vzor bifilární vinutí a pokud možno co nejmenší plochu smyčky. Indukčnost by byla daná jen tvarem meandru s odpory. Jelikož je minimální rozměr smyčky v protikladu s odvodem tepla a plošný spoj by měl problémy se uchladit, chladil bych vodou. Voda se dá kdykoli vyměnit a je ekologická. Jelikož je to zatěžované střídavým signálem, elektrolýza by nemusela být zásadní problém.

https://www.gme.cz/r2512-200r-5-p900-386

Podobně jsem z SMD odporů 10M skládal předřadník s odporem několik stovek MOhmů. Je to jednoduché, levné, relativně malé.

[Guvis]

Tak jsem objednal pár set kusů obyč 1kohm rezistorů. Vyšlo to celkem pod dvě stovky, a udělám z toho 4 x 8ohm "bloky" a budu přepínat mezi 8ohm a 4ohm. Furt přemejšlím, že bych to ponořil do toho oleje. Nevím, ale tý vodě furt nějak nevěřím a jelikož je olej hustčí, tak mě příjde, že dokáže pohltit a odvést více tepla. Ale hádat se nebudu. Jsou to pouze moje domněnky
Nebo myslíš, že kdybych to ofukoval dost silným proudem vzduchu, že to uchladí nějaký čas i 200W? Třeba aspoň 5 minut?

[patrikvarga]

8R/200W

[FERYACT]

To KozelSedlaček:odpory potop do oleje čímž zamezíš problémům s elektrolýzou.

[BOBOBO]

Až bude na rozvrhu fyzika , tak nespi .

[PavelFF]

... a jelikož je olej hustčí, tak mě příjde, že dokáže pohltit a odvést více tepla. Ale hádat se nebudu. Jsou to pouze moje domněnky
Nebo myslíš, že kdybych to ofukoval dost silným proudem vzduchu, že to uchladí nějaký čas i 200W? Třeba aspoň 5 minut?

Olej "je hustčí" znamená to, že má větší viskozitu(med má ještě větší viskozitu), ale ne tepelnou kapacitu.
Olej se na chlazení v elektroprůmyslu běžně používá, třeba na transformátory. Ale babrat se s olejem je o dost náročnější a všechno si tím zase...eš (znečistíš).
Taky s hlídáním teploty je to složitější, na vodě vidíš, že se vaří a má maxim. 100 stupňů. Olej může mít 250 stupňů a vypadá furt stejně. Pak se ti rozpustí cín a celé to vzplane . Hašení oleje se dělá zadušením mokrým hadrem a ne zalitím vodou . Trochu jsem to pro větší účinek přehnal.http://www.youtube.com/watch?v=DBiLvZ6gzuk


Ofukování vzduchem pomůže, když je součástka schopna pojmout nějaké teplo navíc, nebo se teplo převede do hmotného chladiče. Když pustíš do obyč. odporu 10x větší výkon, tak mu nepomůže ani ofukování kompresorem. Kapalina je prostě účinnější.

Kupodivu, podle tabulky tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Brn%C3%A1_tepeln%C3%A1_kapacita Má voda jen 4x větší kapacitu než vzduch. Asi taky záleží na teplotní vodivosti.:http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A1_vodivost, kde je na tom vzduch bídně.

[BOBOBO]

Jo , ale hmotnostně . Postav vedle sebe kilo vody a vzduchu .

[Bernard]

Kilo vzduchu se prožene přes PC ventilátor za míň než minutu. Každou minutu čerstvej, a zásoba neomezená, když si KozelSedlacek nechá otevřené okno.
O elektrolýze asi nemá smysl uvažovat, na výstupu zesilovače nebývá stejnosměrná složka nějak významná.