Spolehlivá likvidace platební karty.

[Celeron]

Nějak tady zapomínate že má karta i RFID čip. A pokud zničíte vše, tak karta je stálé funkční pokud je embosovana:D

Tak ti nevím, pokud se odpálí RFID, tak v bankomatu je magnetickej proužek a embos jaksi na 2 věci. Magnetickej proužek je dnes prý jen na otvírání dveří pokud má banka bankomat v zádveří jako u nás a žehličku jsem viděl naposled v Polsku v hotelu před cca 12 lety, takže taky moc netuším, na co ten embos je. Na Visa elektron třeba není vůbec.

[konosuke]

Napadlo mě ozářit placku RTG, ten není sice běžně dostupný ale u známého lékaře či stomatologa
zadruhé:
defektoskopický aparát v používaný průmyslu k nedestruktivní kontrole
materiálů, výlisků, odlitků, svarů...

[ZVUK2000]

Nějak tady zapomínate že má karta i RFID čip. A pokud zničíte vše, tak karta je stálé funkční pokud je embosovana:D

Tak ti nevím, pokud se odpálí RFID, tak v bankomatu je magnetickej proužek a embos jaksi na 2 věci.

Však jsem to tak myslel. Pokud zničíš vše elektronické tak s embosovanou můžeš platit ještě třeba někdě v Africe

[rnbw]

To nevadi - hlavne, ze nebude fungovat v bankomate, aby ju banka vymenila.

[Celeron]

Napadlo mě ozářit placku RTG, ten není sice běžně dostupný ale u známého lékaře či stomatologa
zadruhé:
defektoskopický aparát v používaný průmyslu k nedestruktivní kontrole
materiálů, výlisků, odlitků, svarů...

U doktora těžko. Kdysi jsem podlehl kecům, že OPT 8751 jde smazat rengenem. Tak jsem navštívil místního rengenologa na chíře. Nastavil rengen na výkonovej a časovej doraz a asi 16 x jsme do 8751 práskli. Pak už to dál nešlo, rengen se přehřál. Obsah byl beze změny. Nevím, co by se dělo na defektoskopii, tam maj na železo nejspíš jinčí stroje. Nejspolehlivější by asi byla radiologie s gamazářičem. Jenže pak by asi karta svítila

[EKKAR]

Napadlo mě ozářit placku RTG, ten není sice běžně dostupný ale u známého lékaře či stomatologa
zadruhé:
defektoskopický aparát v používaný průmyslu k nedestruktivní kontrole
materiálů, výlisků, odlitků, svarů...

U doktora těžko. Kdysi jsem podlehl kecům, že OPT 8751 jde smazat rengenem. Tak jsem navštívil místního rengenologa na chíře. Nastavil rengen na výkonovej a časovej doraz a asi 16 x jsme do 8751 práskli. Pak už to dál nešlo, rengen se přehřál. Obsah byl beze změny. Nevím, co by se dělo na defektoskopii, tam maj na železo nejspíš jinčí stroje. Nejspolehlivější by asi byla radiologie s gamazářičem. Jenže pak by asi karta svítila

Na defektoskopii se používají hlavně jiný rentgenky - ty lékařský slouží k vytvoření doslova jen "záblesku" RTG záření, nebo (pro fluoroskopii) ke generování sice kontinuálního, ale slabýho paprsku. Defektoskopický RTG jsou jednak silnější, druhak dovolujou kontinuální provoz po delší dobu, protože mají anody rentgenek chlazený kapalinou.
A o "svícení" předmětu podrobenýho ozařování paprskama gama radši nemluv, nebo si znalejší budou cosi myslet o IQ tykve - záření gama je sice silně pronikavý samo o sobě, ale žádnou druhotnou radioaktivitu nezpůsobuje - nanejvejš fluorescenci nebo i fosforescenci jím zasaženejch látek - s výjimkou samotnýho ozářenýho materiálu jev naprosto neškodnej pro okolí. To si pleteš s ozářením paprskama α nebo neutronama ("záření" α jsou urychlený jádra hélia, neutrony samostatný těžký jaderný částice), který se můžou zachytit v jádrech atomů ozařovaný hmoty a tam způsobit nestabilitu jadernejch sil = sekundární neboli vybuzenou radioaktivitu, protože takhle nestabilní jádra mají samozřejmě snahu se samy od sebe co nejrychlejc rozpadnout na cosi, co je stabilnější...

[Habesan]

Tohle už je 4. vlákno...
t=53605

[Celeron]

A o "svícení" předmětu podrobenýho ozařování paprskama gama radši nemluv, nebo si znalejší budou cosi myslet o IQ tykve - záření gama je sice silně pronikavý samo o sobě, ale žádnou druhotnou radioaktivitu nezpůsobuje - nanejvejš fluorescenci nebo i fosforescenci jím zasaženejch látek - s výjimkou samotnýho ozářenýho materiálu jev naprosto neškodnej pro okolí.

Ano, přiznávám, že o tomhle vím lautr kulový. Jen vycházím z toho, co říkal doktor mýmu příbuznýmu, kterýho jsem párkrát vezl na radiologii v HK na ozařování. Dostal tištěný pokyn, že se 48 hodin po expozici nesmí přibližovat k malým dětem. Ještě si příbuznej ze mě delal šoufky, jestli se nebojím vedle něho sedět 30 km v autě a dal mi to přečíst. Když tedy ozařování na radiologii nezpůsobuje druhotnou, tak proč to tedy doporučují? Takže používají jiný záření než gama?

[Habesan]

"Na ozařování" čím ???

"tohle mi připadá, jako když se v hodinách vrtá někdo, kdo netuší, jak funguje ozubené kolo."

[Celeron]

"Na ozařování" čím ???

"tohle mi připadá, jako když se v hodinách vrtá někdo, kdo netuší, jak funguje ozubené kolo."

Čti pořadně a budeš vědět, že se mluví o gama.

[EKKAR]

A o "svícení" předmětu podrobenýho ozařování paprskama gama radši nemluv, ...

Ano, přiznávám, že o tomhle vím lautr kulový. Jen vycházím z toho, co říkal doktor mýmu příbuznýmu, kterýho jsem párkrát vezl na radiologii v HK na ozařování. Dostal tištěný pokyn, že se 48 hodin po expozici nesmí přibližovat k malým dětem. Ještě si příbuznej ze mě delal šoufky, jestli se nebojím vedle něho sedět 30 km v autě a dal mi to přečíst. Když tedy ozařování na radiologii nezpůsobuje druhotnou, tak proč to tedy doporučují? Takže používají jiný záření než gama?

Gama jsou fotony, ty jdou jen stínit a maximálně trochu zfokusovat = zaostřit, vzhledem k jejich vysoký pronikavosti je ale i to problém. Jejich energii nelze regulovat, je daná fyzikálně prvkem, kterej se rozpadá a přitom ty fotony vyzařuje.

Pro radiologii/radioterapii se používají spíš betatrony = zdroje a urychlovače elektronů = záření beta, nebo urychlovače alfa-částic = helionů. Elektrony = beta jsou v podstatě to samý, co ve vakuový obrazovce jak s magnetickým, tak elektrostatickým vychylováním - jen v případě toho betatronu "trošku" silnější (řádově 1000x a víc). I když mají vyšší rychlost a tím i energii, jsou lehký a nemají velkou hloubku průniku = zastavujou se nejdál pár cm pod kůží, s nižšíma energiema už v kůži = slouží spíš jako pálicí laser.
Nejtěžší "kalibr" jsou alfa-urychlovače, ty "září" proudem urychlenejch jader hélia = částic složenejch ze 2 protonů a z 1 nebo 2 neutronů. Mají vysokou pronikavost, protože váží podle toho, jestli mají 1 nebo 2 neutrony buď přibližně 5400x tolik nebo dokonce přibližně 7200x tolik co jedinej elektron (přesný hmotnosti si nepamatuju, ale samozřejmě jdou dohledat), takže energie takovejch částic je zřejmá. A co víc, pokud proniknou správnou rychlostí do určitý vzdálenosti k jádru dalšího prvku, překonají odpudivý síly jádra a splynou s ním = tím se z danýho prvku stane jinej, o 2 místa v Mendělejovově tabulce posunutej "doprava" = směrem k těžším prvkům. Z uhlíku se tak stane kyslík, z kyslíku neon, z fosforu chlór atd. Ale nezůstane to tak, protože atomový jádro má svoje vnitřní zákonitosti, vyjádřený i periodicitou prvků - prostě aby bylo jádro stabilní a samo se nerozpadalo, musí ke každýmu počtu protonů bejt i příslušnej počet neutronů. Říká se tomu zákon stabilních čísel, těch kombinací je samozřejmě víc a čím je prvek blíž k nějaký takový mezi, tím je stabilnější a odolnější proti samovolnejm rozpadům = jadernejm přeměnám. Jedním takovým "pařezem" je třeba blbý a obyčejný olovo, proto taky na něm končí všecky doposud pozorovaný "přírodní" rozpadový řady transuranovejch prvků. Ale to jsem odbočil už moc daleko od tý radioterapie - prostě alfa záření umí podobně jako proud neutronů v reaktoru vybuzovat sekundární radioaktivitu - a na rozdíl od toho proudu neutronů se alfa dá směrovat, urychlovat i brzdit a hlavně fokusovat elektrickým nebo magnetickým polem - proto je tak "snadný" (relativně) ho používat k léčbě. Ale je právě potřeba si pamatovat, že právě díky proudu částic alfa byla objevená indukovaná sekundární radioaktivita - a dokonce jestli mě paměť neklame, tak to byl sám "starej krokodýl" sir Ernst Rutheford, kdo tenkrát ozařoval hnilíkovou fólii alfa-částicema ... a dostal proud neutronů, který vyzařoval hnilík při svý nukleární transmutaci. No a ty neutrony jsou nebezpečný zase tím, že je nezadrží žádný elektrický odpudivý síly od dalších jader a tím že s nima splynou, vytvoří další NESTABILNÍ jádra = vzniká indukovaná radioaktivita...

Tolik hoooodně stručně a bez veškerý matematiky a jen s mikroskopickým nanoždibíčkem jaderný fyziky o tom, proč a nač záření alfa a beta v radiologii jo, ale gama ne ...

[Celeron]

Tolik hoooodně stručně a bez veškerý matematiky a jen s mikroskopickým nanoždibíčkem jaderný fyziky o tom, proč a nač záření alfa a beta v radiologii jo, ale gama ne ...

Pěkně jsi to tu popsal teorií ale že se na radiologii nepoužívá gama záření, tak to jsi pěkně vedle. Ja sám byl 2 x na gamascaneru. Jednou kosti, podruhý cévy. Je to víc než 4 roky ale vím zcela jistě, že do tebe narvou stříkačkou nějakej izotop s gama zářením a pak ležíš v rouře podobný tomografu a celýho tě asi 45 minut scanujou.
Takže gama na radiologii jo...

[EKKAR]

Takto = PRO DIAGNOSTIKU, jako indikátor kudy se pohybuje nějakej prvek v těle, tam zářiče gama jo. Ale HROZNĚ SLABÝ, to není výkonový ozařování, to je jen jako indikátor kterej právě kvůli svý vysoký pronikavosti stačí i ten nejslabší, aby se zvenku těla dal najít a přesně indikovat. Tam je ozáření těla i okolí spíš nežádoucí vedlejší efekt a MUDři kdyby mohli, tak tu látku vytáhnou z těla hned, jak učuní svoji práci = ukáže pohyb v rámci látkový výměny, takže záření ani není potřeba nijak směrovat nebo regulovat - stačí jen pomocí detektoru toho záření indikovat kde ten zářič je a kde ještě-už není po určitý době uplynulý od podání látky do těla. Takhle se třeba radioaktivním kyslíkem nebo tritiem "značkuje" pro diagnostický účely glukóza a podobně. Používá se třeba i stopový množství radioaktivního vápníku, draslíku nebo jinejch prvků, který se buď rychle samy rozpadnou a tím přestanou zářit, nebo je tělo rychle metabolizuje a vyloučí pryč. Ale to není ozařování pro ozařování, v týhle diagnostický metodě se používají zářiče tak slabý, jak je to jen možný. Ale i tak to odpovídá tomu upozornění "nechodit k malým dětem" = zářič jednak září z těla, druhak se vylučuje ven a může kontaminovat okolí - a rozpad se dokončí už venku z těla.

Já to (ne)použití v léčení myslel pro výkonný zářiče, který přímo tím svým působením likvidujou třeba rakovinný buňky = skutečně se tím cíleně ozařuje nějaká část těla. Tam se používají tak vysoký dávky LOKÁLNÍHO ozáření, že kdyby ti stejnou intenzitou někdo ozářil celý tělo, do 3-4 dnů umřeš a žádnej doktor tomu nezabrání - jediný co by pro tebe mohli udělat, by bylo podat ti letální dávku morfia, barbiturátu nebo kyanidu, abys měl snadnější odchod "na druhej břeh" ... ...

[lesana87]

A kobaltový gama nůž podle experta EKKARa vyzařuje elektrony nebo heliony?

[EKKAR]

...Gama jsou fotony, ty jdou jen stínit a maximálně trochu zfokusovat = zaostřit, vzhledem k jejich vysoký pronikavosti je ale i to problém. Jejich energii nelze regulovat, je daná fyzikálně prvkem, kterej se rozpadá a přitom ty fotony vyzařuje.
...

Právě proto je třeba Leksellův gama-nůž tak drahý a unikátní zařízení - ten záření zase jenom odstiňuje, negeneruje ho ani neřídí jeho intenzitu, je to v podstatě jen soustava přesně ovládanejch mechanickejch clon, který vykrejvají kobaltovej zářič, respektive soustavu SLABEJCH kobaltovejch zářičů. A zase ty zářiče musejí bejt tak slabý, aby nebyly každej sám o sobě nadměrně nebezpečný a aby destruktivní efekt na biologickej materiál měl až součet "paprsků" zaměřenejch křížem krážem skrz tělo (tady skrz hlavu) na dotyčný místo. Jenom jeden takhle zamířenej Co60 zářič by buď musel mít takovou intenzitu, že by zabíjel de facto okamžitě (množství několik desítek gramů radioaktivního kobaltu a víc), nebo by se pod ním léčená osoba musela dlouhodobě utábořit. A zase opakuju - gama jsou fotony, takže sice procházejí, ale nezpůsobujou sekundární indukovanou radioaktivitu. Co se četnosti použití týče, nevím jestli je jeden až dva "zákroky" denně na stroji, kterej je jedinej jeden v republice dost velká "hustota použití", aby se to dalo prohlásit za "běžný"...

A jedna "perlička".
Můj dávnej kolega na vojně dělal v ústavu, kde ozařovali pro památkáře dřevěný sochy, starý knihy a podobnej materiál jen těžko ošetřitelnej jinak právě kobaltem - aby se zničily plísně a nejrůznější breberky. Místnost na to měla údajně plochu asi 20m², všechny stěny včetně podlahy i stropu měla obložený olovem v síle několika centimetrů a zářič byl pod podlahou v olověným kontejneru o váze několika tun. Po aktivaci jištěný ovládáním pomocí oddělenejch ovládacích pultů a speciálníma klíčema dost podobně jako jsou jištěný třeba odpalovací sekvence ICBM raket se místnost uzamkla a zářič se vysunul nad podlahu - doba expozice památkovýho materiálu byla maximálně desítky minut.

A ten kolega nám vyprávěl, jak údajně to před zavedením těch oddělenejch pultů někdo "využil" k poměrně netradičnímu "vyléčení depky" = nechal se v ústavu zavřít, v noci vyblokoval bezpečnostní koncový spínače na dveřích a do tý kobky vlez, zatímco na tehdy ještě nezdvojeným ovládání zapnul vysunutí zářiče z krytu... Podle jakýhosi následnýho posudku mu údajně zbejvala nanejvejš hodina od momentu, kdy ten zářič vyjel z podlahy - a už po 15 minutách byl ve stavu, kdy by mu už žádná pomoc nebyla nic platná... Tolik k "síle" toho zářiče.

Ráno pak měl příchozí personál honičku sehnat dostatečně velkej kus olova jako štít, aby někdo dokázal bez přímýho ohrožení zdraví projít kolem otevřený kobky s vysunutým zářičem k ovládacímu pultu ("někdo" při konstrukci pracoviště "přemejšlel zadelí", takže rozhodně nebylo "safety in failure"). Dotyčnej byl samozřejmě tuhej jak štolverka a v ústavu řádila kriminálka a následně inspektorát bezpečnosti práce ruku v ruce s úřadem pro jadernou bezpečnost a ministerstvem vnitra v podobě kontrášů - památkáři měli na několik měsíců doslova po žížalkách s jakýmkoliv ozařováním, dokud to ovládání nepřestavěli na opravdu bezpečný a blbuvzdorný ...