Nabíječka (přesunuto)
Moderátor: Moderátoři
microlan píše:např: 60C znamená nabíjení proudem 60 x kapacita baterky
Aha, tak to já jsem blbec, ale taky to úplně nesedí, i zvýšeným proudem nabiješ akumulátor na plnou chemii. Ty grafy tak úplně nesedí.
Ale 10C by se dalo vzít jako saturace nabíjecího proudu, prostě nějaký limit tam je a pak se to jako kondenzátor nechová.
Čtu tam Stav nabití, ale taky nemusím všemu rozumět
Jinak tyristorové rychlonabíječky jsem navrhoval pro Elektrodružstvo Praha (sídlili někde na Žižkově) někdy v r. 1973 a hodně tomu pomohlo, když jsme je udělali na trafu přepínací na 12 a 24V, aby regulace jela jen v malém rozshu střídy.
Původně to jelo v jednom rozsahu, což se mi jim podařilo rozmluvit. Rozumní hoši. Já jsem měl před maturitou a oni byli v předdůchodovém věku
Zkus si tu "integraci" změřit pro 1-10C na normální autobaterii
Prostě ten obrázek je daleko vzdálen mým reálným zkušenostem.
A na výstupu byl elektromagnetický měřák efektivního proudu
//U té simulace jsem záměrně sejmul proud na tom odporu a ne na baterce, aby bylo snažší si uvědomit, kolik se u toho protopí, pak je tam ještě nápověda na tom obrázku, kde je to vynásobeno úbytkem na 4,6 kW ztráty
///ten graf je pro modelářský baterky, který jsou na rychlonabíjení stavěný 60C u olověné 50 Ah x 60 = 3000A ta by snad vybuchla
http://www.ti.com/lit/ds/symlink/ua723.pdf
Figure 9, spínaný regulátor s hysterezí, z kterého se jmenovaný "odborník" může posrat
- weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
Motáš dohromady pojem a průjem. V autě baterku nenabíjíš - v autě máš baterku jenom dobíjet, neboli máš urychleně doplnit tu energii, kterou odebereš třeba startem. Tam krátkodobej vyšší proud ničemu nevadí. To za prvé. A za druhý - altík s proudem 50A se naposledy montoval ještě do šádyn - všecky pozdější výrobky z Boleslavi a ve světě už mnohem dřív mají alternátory s výstupním proudem 70A NEBO VYŠŠÍM. Z principu funkce je alternátor ZDROJEM NAPĚTÍ - tudíž pokud dostává buzení a na hřídel mechanickej příkon od klikovky, prostě dává proud dokud může až do svý maximální kapacity. A žádný omezování proudu "pak" se nekoná - pokud klesá odběr z aletrnátoru po určitý době od startu, je to právě proto, že v baterce se vyrovnaly poměry a startem odebranej náboj se zase doplnil, stouplo jeho napětí na úroveň nastavenou regulátorem na aletrnátoru a tím se i zmenšil proud do něj tekoucí. Ale způsobil to právě sám akumulátor, ne nějakej regulátor.weed_smoker píše:Co vim,tak olovo se má nabíjet proudem 0.1-0.5C .U běžný stovky to je 0.1C v garáži (průměrná 10A nabíječka CV/CC) a v autě i těch 0.5C z altíku(s buzením na plnej korek dává běžnej altík 50A,nějaký novější speciály i víc).Tim vysokym proudem to ale jede krátkodobě,pak regulátor proud postupně snižuje.
Nemusíš si to představovat, proud v řádu hodinový kapacity (1C) je u olova v autě v krátký době po startu naprosto běžnej, proud AŽ 10C se používá pro rychlonabíjení trakčních akumulátorů speciální konstrukce umožňující aktivní chlazení elektrolytu a aktivních hmot. Proudy vyšší pak používají akumulátory jinejch technologií a v dnešní době už jsou i běžnější tzv. "superkondenzátory" (supercapacitors), u kterejch se zdá, že by to mohla bejt jedna z technologií schopná v budoucnosti právě akumulátory na bázi olova z velký části oblastí používání úplně vytlačit.weed_smoker dál píše:Nedovedu si představit nabíjet baterku proudem 1-10C nebo těch 60C.To by snad mohla i řáchnout.
A kutilmile - nelituju tě