Vinutí feritové anteny
Moderátor: Moderátoři
Crifodo píše:Rusové tuším uměli feritky na KV.
ano a fungovalo to dobře . . .
http://www.teletym.g6.cz/radia/tranzist ... orbita.htm
Dokud neznáme původní pramen a nevíme jaké záměry autor sledoval, přijímané kmitočty atd., jsou ty feryactovy informace leda něco jako arménská hádanka.
Dvě feritky kolmo na sebe pouze spojené odstraní směrovost, jako by průměrný úhel příjmu byl 45°. Podobně tři feritky po 60°. Něco takového používají na vlf lovci blesků, ještě v kombinaci se sondou pro E složku pole.
Dvě feritky kolmo na sebe pouze spojené odstraní směrovost, jako by průměrný úhel příjmu byl 45°. Podobně tři feritky po 60°. Něco takového používají na vlf lovci blesků, ještě v kombinaci se sondou pro E složku pole.
Crifodo píše:myslíš ten krátkovlnný s rámovkou nebo dvoumetrový s yaginou?
Samozřejmě na KV, majáky byly na 80m.
Šlo tam o to, aby to bylo malý a jednoduchý a děckám se to líbilo.
Taky jsme používali novinku, sluchátko do ucha místo klasickejch 4k
ps. lokalizace na 80m je mnohem záludnější než na 2m.
Byl jsem klasickej zelenáč a dobíhal jsem jako poslední
Crifodo píše:Feritka z Prametu ta drážkovaná se dělala jestli mě paměť neklame z N2, někam do 1 MHz snad dobrá, na KV už asi žádná sláva.
Rusové tuším uměli feritky na KV.
A v ruských tranzistorácích na KV to fungovalo fantasticky. Mělo to úžasné směrové účinky, dosažené minimum bylo ostré a skoro se to nedalo udržet v ruce.
Ocenil jsem to při příjmu Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy a dalších, protože jsem bydle těsně u rušičky, v jiných rádiích byl příjem zcela znemožněn, ale když jsem si s tím tranzistoráčkem našel minimum pro rušičku, měl jsem signál těch štvavých vysílaček jako vyšitý.
snažím se pochopit myšlenkovou hloubku té čtvercové antény.
když budeme mít obvyklý vysílač s vertikální anténou, H složka se šíří horizontálně, tedy siločáry vstupujou do feritové tyče v ose a jsou maximální když je osa feritky tečnou ke kružnici mag. pole. Když feritku postavíme svisle, příjem zeslábne, protože siločáry jádro antény fakticky neprotínají. O tom se můžem přesvědčit AM přijímačem, na silných stanicích to nebude patrné, protože anténa jednak nemá nulový průměr, jednak magnetické pole je různě deformované okolím. Ale slabé stanice, třeba místní maják NDB se naklopením feritky nasvislo prakticky podaří vygumovat.
jak má tedy fungovat popsaná rámovka? je tam nějaká nedefinovaná magnetická vazba mezi konci jader, není tam zdůrazněna orientace vinutí jednotlivých cívek (aby se neodečítaly ale sčítaly). Co myslí autor LÍZAL tím původním pramenem je známo?
když budeme mít obvyklý vysílač s vertikální anténou, H složka se šíří horizontálně, tedy siločáry vstupujou do feritové tyče v ose a jsou maximální když je osa feritky tečnou ke kružnici mag. pole. Když feritku postavíme svisle, příjem zeslábne, protože siločáry jádro antény fakticky neprotínají. O tom se můžem přesvědčit AM přijímačem, na silných stanicích to nebude patrné, protože anténa jednak nemá nulový průměr, jednak magnetické pole je různě deformované okolím. Ale slabé stanice, třeba místní maják NDB se naklopením feritky nasvislo prakticky podaří vygumovat.
jak má tedy fungovat popsaná rámovka? je tam nějaká nedefinovaná magnetická vazba mezi konci jader, není tam zdůrazněna orientace vinutí jednotlivých cívek (aby se neodečítaly ale sčítaly). Co myslí autor LÍZAL tím původním pramenem je známo?