Pro NZC420 je na primár předepsaná pojistka T 1 A, sekundár jištěný není. Bez signálu při napětí 220 V by si přístroj měl brát asi 350 mA. Dobře, při 240 V si může vzít až 400 mA (dost strmě vzroste proud zenerkou, myslím, že nahradit odpor R48 hodnotou 680 Ω až 820 Ω / 5W vlastnostem zapojení neublíží a zenerka bude méně topit), to ale neznamená, že při zátěži menší impedancí, než 4 Ω, nemůže ten zesilovač při startu či plné hlasitosti brát tolik, že pojistka nevydrží zapnutí (pozor, rychlá F 1 A nevydrží celkem jistě i za normálních podmínek, konstruktéři počítali se specifikovanou tolerancí napětí sítě kolem 220 V, kdepak by je napadlo, že jednou bude normalizovaných 230 V, a i skutečné napětí se bude pohybovat v plusové toleranci). Koncové tranzistory mají ochranu před nadproudem, ty by to dělat neměly.
Ale vrátím se k brumu přenosky: to, nač jsem se
tady ptal, se týkalo správného zapojení vývodů - ne všichni výrobci dávají živé vývody půlpalcového MM systému nahoru a zemní dolů, jednotné zapojení mělo snad jen uchycení T4P (Concorde) a to taky kdekdo nedělal.
MM_pinouty.png
Význam kolíků je buď vyznačený přímo u nich na tělese přenosky, nebo v přibaleném návodu. Když přehodíš navzájem L s LG a R s RG, hrát to bude stejně, ale stínění systémů v přenosce, jsou-li tam, se stanou anténami, zvlášť, jestli ve skořepině nemáš připojené stínění přenosky na trubku. A budou chytat ochotně brum z okolí.
EDIT: oprava pozic a hodnot pro NZC421 (původně jsem vycházel ze schématu NZC420)
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.