Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já používám v Opeře
https://www.ixquick.com/
Když nenajdu, teprv jdu na gůgl.
A všimli jste si, že o čem píšete maily, o tom jsou reklamy? Já mám @seznam. Nepomůže mít poštovní server někde v Asii?

MMBF170, nebo 2N7002, RK7002.

Já jsem někde četl, že ta nula v 0C170 znamenala nulovou, vývojovou sérii. A náhodou se ten 170tý kus povedl (možná jediný) a už u toho značení zůstali.

Mě by zajímalo, jestli je v té knize popsán vznik zkreslení.
Nebo podělí se někdo o zkušenosti? Mě vzorek systému využívající vlastní zpoždění prvků se 4 tranzistory dělá zkreslení 0,001%. Když tam přidám ještě jeden tranzistor, už je 0,02%. A dvojčinné zapojení, s bezpečným dead timem, bez zátěže ...

DF (činitel ztrát) kondenzátorů z keramické hmoty Y5V, (tzv.hmota D) se testují na 120Hz a bývá asi 0,05 (5%). Kondenzátory z hmoty C (x5r,x7r) se testují na 1kHz a mají DF kolem 0,01 (1%). Kondenzátory z hmoty A (např. NPO) se do 1nF testují na 1MHz a bývá 0,0001 (0,01%). Takže kdo chce vysokou ...

Jeden známý mě říkal, že germanium při určité teplotě leguje, nečistoty se odplaví na okraj a tranzistor má pak vynikající šumové a frekvenční vlastnosti. Ale je to někde nad 80 stupňů, možná těsně před zničením.
Osobně jsem před 30ti lety zkoušel porovnat šum KC508 nebo 509 a GC508 a germanium ...

Řekl bych, že schéma od jezevce je krok zpět, tam se přes indukční trafo přenáší celý výstupní výkon. U těch tří prvních schémat je výstup opřen o vstup, takže tlumivka dodává jen poloviční výkon a logicky míň topí.

Také toto vlákno považuju za důležité
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=3787

Podařilo se mě stáhnout schémata z ...repeater... a ...electroschematics...
Zkoušel jsem něco podobného a nepodařilo se mě najít správnou časovou konstantu pro zeslabení. Když je tato časová konstanta velká, limiter dělá překmity při prudkém zvýšení hlasitosti, když je krátká, limiter zkresluje ...

Každý spínaný zdroj by měl mít proudové omezení, už kvůli nabíjení výstupních kondenzátorů při startu. Dělá se to malým odporem v emitoru spínacího tranzistoru. Takže ho zkus zvětšit a hotovo. Jestli tam není, je konstruktér pako.

Kdyby v emitoru toho velkého tranzistoru byl malý odpor a byly tam připojené ty odpory 4k3, tak je to klasika.

V první řadě je opačný smysl sekundárních vinutí. Je to jen chyba ve schématu, nebo to tak prodávají?
Ten R207 bych dal klidně 10x větší.

A šňůru měřils?

Ale každý jme tak začínali, no ne? Všude pěkně přístup, všechno se dá pohodlně odpojit, co víc si přát.
Napadá mě ještě že máš ke kytaře šňůru s čínským jackem, který nemá kontakt na zem. I když je tam spoj kov na kov, propojení tam není.

A zkusit mezi mřížky a zem prvních dvou lamp kondenzátory 100pF-1nF.
Ale nepíšeš jestli to vrčí padesátka nebo zkreslení.